Pec

Dneska konečně trochu relax ála léto. Tamařin kámoš Rob nás kolem poledne nabral a odvezl ke známejm, kteří si staví na zahradě hliněnou pec. Je to velmi sofistikovanej běh na dlouhou trať a my se účastnili stádia, kdy už je položen základ pece a na něm je písečná forma určující tvar. My měli za úkol pořádně promixovat tu "hlínu" / "cob" - což je jíl a písek (nepřidávali sme slámu) a tím mixem oplácat tu pískovou formu. Nemám žádný fotky, něco fotili domácí tak to možná někdy uvidím, ale pro hrubou představu sem našel na netu návod a tady je fotka toho, co sme dělali. Není to ta "naše" pec.

 

Lidi, je to velká legrace :) Musíte u toho mít dostatek australskýho piva Coopers, který dohání nedostatky v chuti voltáží (5,8%). Musí bejt parnej letní den. A musíte bejt na zahradě, která vypadá jako botanická zahada v ČR, u dvou pohodovejch lidí, kteří na učí herectví a jsou rádi, že Vás tam mají. Pak je hodinový dupání v jílu a tříhodinový plácání bláta na pec podle odbornýho návodu veliká prdel. Nakonc to všechno zkončíte pravým australským "barbecue". Aussies love their bbq - jak nám bylo již nesčetněkrát připomenuto. Byl to fakt příjemnej den a doufám, že ten párek ještě uvídíme. Snad se u nich stavíme, až bude pec hotová a dáme si z ní pizzu, což má bejt někdy kolem vánoc.

 

No a pak je po grilovačce, piva je sice ještě dost, ale je 5 hodin a za chvíli začíná šichta. Takže teď zase překládačka u bazénu. Naštěstí bylo dneska velmi málo práce :)

 

Fascinovala mě ta jejich zahrada, oba jsou zapálení do pěstování vlastních plodin a snaží se být soběstační, co se týče zeleniny a ovoce. Takže jejich zahrada fakt vypadá jako skleník v botanický zahradě u nás. Palmy, mangovníky, aloe vera, jahody a kýho čerta a vše v úhledných záhoncích a mezitím jsou rozesety masky brazilskejch domorodejch kmenů, fakt zajímavý.