Saturday, November 7, 2009

Austrálie aneb "how I started to worry and learned to love Europe (even more)" :)

Tak je mírně oblačné, trošku větrné leč teplé sobotní ráno což je abych tak řekl, ideální čas na popis některých zážitků. Mám za sebou dva večery v baru, s Tamařiným australským kámošem, a dvě projížďky městem na bruslích a pár dalších interakcí s touto zemí a jejími obyvateli, tak akorát na vytvoření prvního dojmu.


Austrálie není Evropa :) Austrálie je země plná nařízení, pravidel, pokynů a zákazů. Narážíme na to doslova na každém kroku. V našem bytovým komplexu se nesmí u bazénu kouřit, pít alkohol nebo přinášet sklenice a samozřejmě se nesmí do bazénu skákat. U barbecue v našem komplexu se nesmí kouřit, poslouchat hudba. V každým parku se nesmí asi 115 věcí. Velkej boj je tady proti kuřákům - samozřejmě se nesmí kouřit v barech, ale nesmí se kouřit ani na většině záhrádkách. Dokonce se často nesmí kouřit ani venku před barem, ale jsou tu šipky a nápisy, který směrujou kuřáky třeba 30 metrů opodál na křižovatku. Je fakt, že v Austrálii moc lidí nekouří. Včera sme byli v baru, kde měli zahrádku a na ní se smělo kouřit pokud na stole neměl nikdo jídlo. Fair enough. Asi deset metrů vedle byl kuřáckej koutek - 3 bufet stolky se židličkama a popelníkama. Inu usadili sme se, ale hned tam byl maník a vysvětlil nám, že tam se sice může kouřit, ale nesmí se tam pít (měli sme samozřejmě v ruce pivo). A na zahrádce se zase mohlo pít, ale né kouřit. A taková podobná "catch 22" je to tady se vším.

Ale zdaleka to není jen kouření, město je ideál pro bruslaře, co dím ideál ... ráj. Ale opět, na hlavní nákupní třídě se nesmí bruslit vůbec. Jeden den sme tam normálně jezdili, ale včera nás tam chytl místní "sekuriťák" a brusle museli dolů. Měli sme to asi 40 metrů na k ulici, na kterou sme potřebovali a na které už se bruslit mohlo, tak jsem ho požádal ať nás nechá ten kousek dobruslit, ale nepovolil. Museli sme těch pár metrů přejít. Dostat se na bruslích do baru je nemyslitelné. Je tu takový centrum barů a hospod a klubů a všude je ochranka a vyhazovači. I na zahrádkách normálních restaurací. A na bruslích Vás tam prostě nepustí. A nepustí Vás tam ani bosky, protože mají "dres code". Nakonec sme se do jednoho baru dostali, ale když pak zavřeli měli sme u smůlu. Nepustí Vás ani na zahrádku, ani k prvnímu stolku. To mě asi zaráží nejvíc, asi v jednu v noci sme chtěli jít na další zahrádku, byl tam volnej stůl, pár kroků od "vstupu" na zahrádku. Ale ženská, která tam "velela" nás tam nepustila ani na bruslích ani bosky. Prosili sme a zaříkavali se "evropskou neznalostí místních poměrů", ale nic. Nenechala nás udělat pár kroků, sednout si, vypít jedno pivo a odejít. Ne. Stejný jako maník, co nás nenechal ujet 40 metrů na bruslích. Myslím, že todle by se mi nikde v Evropě nestalo. V tu středu sme se dost družili s místními "aussies" a oni sami si totální přeregulovanost země velmi uvědomují. Když to začnem rozebírat tak hned přitakávají, že je to fakt, a že to jako sucks mít tady tolik omezení a pravidel a tvrdí, že jediná možnost jak to přežít je prostě ty pravidla porušovat nebo prostě se jich tak striktně nedržet. Skončím v lapáku brzo.

Ale město je pěkný, čistý - jak jinak - a včera v baru, nijak extrovním, byla na hajzlu ústní voda :) Náš bytovej komplex, jak zjišťujeme bydlíme pěkně snobsky nóbl, je jako ze škatulky. Samozřejmě, nic se tady nesmí. V tom osobně vidím kámen úrazu, všecko je čistý a krásný, ale proto, že je tady všechno zakázaný. Asi to jinak nejde s lidskou masou, ale kdyby to bylo protože to lidi chtějí a uklízejí po sobě a nedělají bordel tak by se mi to líbilo. Takhle je to slupka vykoupená těma zákazama a nijak extra mi to neimponuje. Nevím jestli to s tím souvisí, ale možná jo - na ulici se všichni usmívají. Všichni vypadají strašně spokojeně, blaženě a šťastně. Ale prej to je taky jenom slupka, tak nevím. S náhodnými kolemjdoucími zatím moc družby neproběhlo, ale fakt se na Vás všichni kření jak nejlepší kámoši :)

Je tu "how are you" demence na kterou si nemůžu zvyknout. Asi to přijde časem, ale prodavačka v supermarketu na Vás prostě automaticky vyvalí "how are you". Nedávám to.

Ale nechci, aby to vyznívalo moc negativně, plně respektuji rčení, "když chceš s vlky žíti ...", takže to neberte tak, že si stěžuju. Sundám brusle a do baru si příště vezmu boty. Jsou to prostě postřehy o rozdílech. Užívám si poznávání nový země a baví mě se utvzovat v dojmu, že Evropa je prostě nej a taky se tady ze mě asi stane nakonec i českej patriot. I když vždycky sem říkal, že si myslím, že u nás se velmi dobře žije s ohledem na poměr civilizovanost/svoboda a kvalitu a cenu piva :)

Pivní kultura zde neexistuje a jako všechno je tu pivo šíleně drahý. Pije se ze třetinek - teda tuším 0,375 sklenic a když máte štěstí máte je za 5 AUD. Včera sme byli v prej nejlevnějším baru, kde místní XXXX (to je název) stálo 4,75 AUD - lahev. Točený v baru stojí kolem 7AUD, ale když si koupíte "JUG OF BEER", což je velkej džbán, litr a něco, z kterýho si to pak rozlíváte na stole do těch skleniček, vyjde tuším na necelých 5 AUD. Jinak není to nic extra, ale dá se to pít, asi jako gambáč :)

Jinak město je fakt pěkný, americkýho typu se spoustou zajímavejch vychytávek, který pomalu objevujeme. Například veřejná umělá písečná pláž, veřejný barbecue, všude cyklostezky pro cyklisty, fontánky na pití atp. Navíc je tu fakt krásný léto, i když poslední dva dny tu proběhly letní přeháňky, takže když vezmem brusle a jdeme se projet nechci nic jinýho :)

A samozřejmě odteď už je bazén základ spokojenýho života. Mít možnost si kdykoliv skočit - ech vlastně sejít - do bazénu a zaplavat si je skvělý.

No comments:

Post a Comment