Tak výlet máme za sebou :) Nechali jsme se do něho trošku vmanévrovat panem domácím a zase zcela vynechali jakoukoliv přípravnou fázi s vyhledáváním informací o daném místě. Domácí se jednoho dne zmínil, že strávil příjemný čas v nedalekém městě ubytován v tradičním korejském domě. Ukázal nám několik lákavých fotek toho domu z netu a nám se ta myšlenka zalíbila, notabene, když jsme po pečlivém zvážení zavrhli výlet do demilitarizovaného pásma (musí se tam jet autobusem plným turistů, který vyjíždí ze Soulu kolem 8 ráno, to je pro nás v podstatě nepřekonatelný problém :D ). Pan domácí nám to ubytování domluvil už někdy a my se jen měli do asi 80 km vzdáleného města Čchunčchon nějak dopravit. Bohužel nám zde nepůjčili auto, protože já nemám mezinárodní řidičák a Tamara si ho zapomněla v Evropě. Původně jsme se chtěli projet metrem, resp. vlakem napojeným na systém metra, ale nakonec zvítězil bus a byla to dobrá volba. Autobusy zde jezdí celkem levně, asi 130 czk na těch 80 km, a jsou nadmíru pohodlné. Korejci evidentně v autobusové dopravě preferují pohodlí a tak mají autobusy velká prostorná sedadla se spoustou místa na nohy a ty autobusy jezdí skoro pořád (v týdnu asi každých 40 minut).
Takhle se dá cestovat :)
Na druhé straně autobusu jsou dvojsedačky, sedadla jsou stejná.
Město Čchunčchon má okolo 300 000 obyvatel. Před výletem jsme se o město nijak nezajímali a já si podle fotek toho korejskýho domu, v kterým jsme měli bydlet, představoval, že se jedná o malebné městečko s prastarou korejskou architekturou zasazené mezi horské masivy. První pochyby přišly v sobotu večer před odjezdem. Při pravidelné sobotní večeři s bruslaři jsme nadnesli kam jedem a všem málem zaskočilo, protože se divili, cože tam budem hledat za štěstí. Je to prý hnusný město, kde nic není, chcípl tam pes a ve všech restauracích vaří jednu místní specialitu - jakýsi kuře. No mírně jsme znejistěli a jelikož se večeře opět protáhla, v neděli ráno se nám do „neznáma“ moc nechtělo. Do měst jsme dorazili někdy po poledni a ubytovávat sme se měli až večer, takže jsme si vzali brusle a celé město poctivě objeli. Město není malebné, ale jak pravili bruslaři - pěkně hnusné. Bylo totiž celé zničeno velkou bitvou během korejské války a v 60. letech v podstatě postaveno znovu, bez většího ladu a skladu. Válečná historie je připomínánan mnoha pomníky a plaketami. Jinak se město profiluje jako turistické centrum oblasti - hlavní atrakcí je soutok dvou velký řek uprostřed hor, takže se tam jezdí na horské túry, treky, cyklistické výlety atp. Jinak nic zajímavého. Ale všude sou cyklostezky a tak jsme si dobře zabruslili a večer si nakonec užili příjemné ubytování v tradičním korejském stavení. Po cestě jsme si ještě dali jednu místní restauraci, v které zrovna neměli ten místní kuřecí zázrak, ale byla tak příjemná, že sme tam nakonec strávili asi hodinu obíráním vařených vepřových kostí :) Velká dobrota. Večer pak začalo opět hustě pršet, takže jsme si udělali velmi odpočinkový večer, bohužel kvůli počasí nešlo moc prozkoumávat okolí našeho ubytování. A málem bych zapomněl - konečně sem se pořádně vyspal, protože tradiční korejské spaní je pouze tenký futon na podlaze, takže tvrďárna na jakou sem zvyklej (na pružinové matraci, kterou máme v bytě se mi spí pekelně). Ten futon byl pro mě zlatej hřeb výlet :) Nakonec přidám jen pár fotek, mám i video materiál, takže až bude víc času, někdy v říjnu snad, se pokusím něco střihnout.
pohled z ložnice do obýváku :) reklamní foto majitelů
dvorek - reklamní foto majitelů
naše ranní snídaně na zápraží
Druhej den zase pořádně lilo, takže už sme se jen projeli po dálnici zpátky do Soulu. Mimochodem dálnice vede v horách na těch 80 kilometrech tunelů jak v Rakousku, všude nejméně 3 jízdní pruhy v obou směrech. Ale hory nic moc, stále stejné kopce porostlé hustými lesy, nic extra k vidění. Celkově výlet parádní a mít víc času, určitě by ještě nějaký proběhly ...
No comments:
Post a Comment