Tak minulý pátek, kdy po dlouhé době zase vysvitlo sluníčko nám domácí vesele oznámil, že konečně skončilo období dešťů. No, je fakt že od pátku skoro nepršelo, začít má zase až zítra.
Během minulých dvou týdnů skoro pořád pršelo, naštěstí trošku klesly ty teploty na 25 °C - 30 °C, takže jsem se snažil převážně makat a něco si takříkajíc nadpracovat, abych měl více času v září, protože podzim je prý nejlepším obdobím, co se počasí týče. Bohužel práce neubývá, ba naopak, stále ... ehm abych tak řekl ... prší nová. Ale nějakej volnej čas přece jen je a snažíme se především o víkendech prozkoumávat město a přes týden se každý den dostat ven za nějakým sportem. Bohužel už nemám sil a času o těch toulkách městem psát, natož stříhat video, snažíme se být venku, co nejvíc, a když jsme doma tak prostě makám. Vzhledem k tomu dešti převažuje ze sportovních činností plavání a u toho se chci na chvíli zastavit, protože některé věci mi přijdou hodně zajímavé.
Chodíme plavat do místního "sportovního komplexu" v okolí bývalého Olympijského stadionu (neplést s Olympijským parkem:), je tam i údajně největší plavecký bazén v Soulu. Při olympiádě v něm v roce 1984 probíhaly plavecké soutěže. No, není to nic velkýho, jedna padesátka a jeden bazén pro skoky do vody. Korejci v žádném případě nejsou plavci, řekl bych, že většina z nich ani neumí plavat. Má to prý historické důvody, ve středověku korejský národ čínská kolonizace odvrátila od moře k horám a z mořeplavců se stali horalé. Tento trend se prý daří obracet až v poslední době. Je fakt, že obchodů s vybavením pro horské tůry je tu přehršel, ale jeden pořádnej bazén na celej Soul jim stačí - vzhledem k množství obyvatel je to o mnohém svědčí. Venkovní koupaliště podél řeky vůbec plavecký bazény nemají. No, v tom "olympijským" bazénu může veřejnost plavat pouze od 13:00 do 15:00 z toho pouze do 14:00 ve všech drahách, pak většinu z nich zabere plavecká škola pro seniory a veřejnost se musí namačkat do 2 drah. Veškerý ostatní časy jsou využity pro školní využití, případně plavecké kurzy. Vedle tohoto bazénu je pak ještě 25m plavecký bazén, který slouží výhradně pro výuku. I když je ten velkej bazén komplet otevřený pro veřejnost bývá dost plnej, myslím, že ještě jedna plavecká padesátka by se v Soulu uživila :) Navíc když je dalším lákadlem do bazénu velmi lidové - rovných 70czk za vstup, vzhledem k cenové hladině je to fakt velmi málo. A ještě mám jednu perličku ohledně kultury plavání a vůbec „bazénování“ v Koreji. Každých 50 minut (u venkovních koupališť to bylo myslím tak 30) plavčíci z bazénu vyženou všechny koupání a plavání chtivé občany, aby si na chvilku od té vody oddychli a dodrželi 10minutovou pauzu. V tom plaveckým bazénu jsou mimo velmi špatných plavců samozřejmě i borci, kteří lítaj jednu délku za druhou (asi 2:), ale prostě bez ohledu na vaše dovednosti, bez ohledu na to, jestli jste v bazénu 5 minut nebo půl hodiny, deset minut před celou všichni ven a než odbije celá, tak si pěkně vydechnout a bazén zeje prázdnotou. Chvíli nám trvalo, než jsme si na to zvykli a nastavili si čas příchodu na bazén tak, abysme se vešli s naším plavacím programem mezi ty pauzy.
Jo a jsme samozřejmě jediní „běloši“ široko daleko, takže jsme tam všude jak pěst na oko - musím uznat, že je to velmi zajímavý pocit. Stále ještě sem ho úplně nezpracoval, abych přesně mohl říct „jaké to je“. Někteří místní plavečtí štmagasti už jsou „kámoši“ a chtějí si vykládat, jejich první otázka, když mě ve sprchách spatří je, jestli se mnou jde dneska i moje přítelkyně :) (občas sem byl plavat sám). Asi se jim na Tamaře něco líbí :)
No tak to by na krátkou glosu o plavání stačilo, delší rozbory města asi nebudou, nebo budou tak během přeletu do Austrálie. Po dalších setkáních a zkušenostech já mám jasno - město se mi velmi líbí, užívám si jeho rytmus, čtvrtě, přeplněné metro, víkendové „umírání“, tepající parky podél řeky ve večerních hodinách a spousty času v městské hromadné (jinak to prostě nejde), který samozřejmě využívám (proto voni všichni „šmrdlaj“) na čtení, práci (vymýšlím nějaký grafiky teďko), případně sebevzdělávání .) Osobně bych tuto v chvíli zařadil město do TOP 3 měst, v nichž bych chtěl dlouhodobě žít (kdybych chtěl a mohl). Tamara už tak moje nadšení pro nedozírné tuny betonu, skla a ocelových konstrukcí plné blikajících reklam, zvuků a ruchů nesdílí. No uvidíme, teď by nás měl čekat ten nejlepší měsíc, protože už se mnohem lépe orientujeme než například v červenci a taky to počasí by se mělo zlepšit. I když jak koukám na předpověď, zase bude hodně vody ... asi půjdu plavat.
Během minulých dvou týdnů skoro pořád pršelo, naštěstí trošku klesly ty teploty na 25 °C - 30 °C, takže jsem se snažil převážně makat a něco si takříkajíc nadpracovat, abych měl více času v září, protože podzim je prý nejlepším obdobím, co se počasí týče. Bohužel práce neubývá, ba naopak, stále ... ehm abych tak řekl ... prší nová. Ale nějakej volnej čas přece jen je a snažíme se především o víkendech prozkoumávat město a přes týden se každý den dostat ven za nějakým sportem. Bohužel už nemám sil a času o těch toulkách městem psát, natož stříhat video, snažíme se být venku, co nejvíc, a když jsme doma tak prostě makám. Vzhledem k tomu dešti převažuje ze sportovních činností plavání a u toho se chci na chvíli zastavit, protože některé věci mi přijdou hodně zajímavé.
Chodíme plavat do místního "sportovního komplexu" v okolí bývalého Olympijského stadionu (neplést s Olympijským parkem:), je tam i údajně největší plavecký bazén v Soulu. Při olympiádě v něm v roce 1984 probíhaly plavecké soutěže. No, není to nic velkýho, jedna padesátka a jeden bazén pro skoky do vody. Korejci v žádném případě nejsou plavci, řekl bych, že většina z nich ani neumí plavat. Má to prý historické důvody, ve středověku korejský národ čínská kolonizace odvrátila od moře k horám a z mořeplavců se stali horalé. Tento trend se prý daří obracet až v poslední době. Je fakt, že obchodů s vybavením pro horské tůry je tu přehršel, ale jeden pořádnej bazén na celej Soul jim stačí - vzhledem k množství obyvatel je to o mnohém svědčí. Venkovní koupaliště podél řeky vůbec plavecký bazény nemají. No, v tom "olympijským" bazénu může veřejnost plavat pouze od 13:00 do 15:00 z toho pouze do 14:00 ve všech drahách, pak většinu z nich zabere plavecká škola pro seniory a veřejnost se musí namačkat do 2 drah. Veškerý ostatní časy jsou využity pro školní využití, případně plavecké kurzy. Vedle tohoto bazénu je pak ještě 25m plavecký bazén, který slouží výhradně pro výuku. I když je ten velkej bazén komplet otevřený pro veřejnost bývá dost plnej, myslím, že ještě jedna plavecká padesátka by se v Soulu uživila :) Navíc když je dalším lákadlem do bazénu velmi lidové - rovných 70czk za vstup, vzhledem k cenové hladině je to fakt velmi málo. A ještě mám jednu perličku ohledně kultury plavání a vůbec „bazénování“ v Koreji. Každých 50 minut (u venkovních koupališť to bylo myslím tak 30) plavčíci z bazénu vyženou všechny koupání a plavání chtivé občany, aby si na chvilku od té vody oddychli a dodrželi 10minutovou pauzu. V tom plaveckým bazénu jsou mimo velmi špatných plavců samozřejmě i borci, kteří lítaj jednu délku za druhou (asi 2:), ale prostě bez ohledu na vaše dovednosti, bez ohledu na to, jestli jste v bazénu 5 minut nebo půl hodiny, deset minut před celou všichni ven a než odbije celá, tak si pěkně vydechnout a bazén zeje prázdnotou. Chvíli nám trvalo, než jsme si na to zvykli a nastavili si čas příchodu na bazén tak, abysme se vešli s naším plavacím programem mezi ty pauzy.
Jo a jsme samozřejmě jediní „běloši“ široko daleko, takže jsme tam všude jak pěst na oko - musím uznat, že je to velmi zajímavý pocit. Stále ještě sem ho úplně nezpracoval, abych přesně mohl říct „jaké to je“. Někteří místní plavečtí štmagasti už jsou „kámoši“ a chtějí si vykládat, jejich první otázka, když mě ve sprchách spatří je, jestli se mnou jde dneska i moje přítelkyně :) (občas sem byl plavat sám). Asi se jim na Tamaře něco líbí :)
No tak to by na krátkou glosu o plavání stačilo, delší rozbory města asi nebudou, nebo budou tak během přeletu do Austrálie. Po dalších setkáních a zkušenostech já mám jasno - město se mi velmi líbí, užívám si jeho rytmus, čtvrtě, přeplněné metro, víkendové „umírání“, tepající parky podél řeky ve večerních hodinách a spousty času v městské hromadné (jinak to prostě nejde), který samozřejmě využívám (proto voni všichni „šmrdlaj“) na čtení, práci (vymýšlím nějaký grafiky teďko), případně sebevzdělávání .) Osobně bych tuto v chvíli zařadil město do TOP 3 měst, v nichž bych chtěl dlouhodobě žít (kdybych chtěl a mohl). Tamara už tak moje nadšení pro nedozírné tuny betonu, skla a ocelových konstrukcí plné blikajících reklam, zvuků a ruchů nesdílí. No uvidíme, teď by nás měl čekat ten nejlepší měsíc, protože už se mnohem lépe orientujeme než například v červenci a taky to počasí by se mělo zlepšit. I když jak koukám na předpověď, zase bude hodně vody ... asi půjdu plavat.
No comments:
Post a Comment