Tak přežili jsme, velmi příjemně, svátky a nový rok a mám tu několik postřehů ze života v Aucklandu.
Žije se tu velmi dobře, Auckland se dlouhodobě umisťuje na předních místech v různých žebříčcích kvality života - v první desítce. Navíc si je toho místní radnice jasně vědoma a má za cíl dostat se na absolutní špici. Daří se jí to. Mají tu vydaný takový plán rozvoje města asi na 30 let - je to taková obrovská, těžká, encyklopedii připomínající kniha, ve které je zevrubně popsán a naplánován budoucí vývoj města do nejmenších detailů. Pročetl jsem pár stránek a hned v úvodu je zmiňován fakt, který osobně považuji za nejzákladnější rys města. Multikulturní a multinárodnostní směsice.
Potkat v Aucklandu novozélanďana je někdy hodně těžký :) No, to samozřejmě trošku přeháním, ale myslím, že to dobře karikuje situaci. Snažím se maximum svého času trávit venku, převážně v docích a na bazénu a především v těch docích člověk novozélandskej přízvuk moc neslyší. Je tu samozřejmě hodně turistů, ale i obrovská spousta přistěhovalců a lidí na krátkodobém (ročním) pracovním vízu, což obrovské lákadlo lidí z celého světa. Je velmi jednoduché tento typ víza vyřídit a pak za dva dny tu máte bankovní účet a daňový číslo a můžete „fachčit“. Drtivě tu vládnou číňani, který tu mají i svý vlastní noviny, pak je tu spousta dalších asiatů, především japonci a korejci a do toho hodně evropanů - němci a francouzi, hodně indů. Všichni se tady snaží vydělat nějakej ten novozélandskej dolar, tady v Aucklandu převážně ve stravovacích službách bych řekl, ale v podstatě ve veškerejch službách :) Ale jinde na Zélandu samozřejmě na farmách, ovšem tam se zhusta pracuje jen za stravu a ubytování, to je spíš pro trekaře a kotlíkáře. Zpět k Aucklandu - spousta lidí, co sem přijde vydělat nějakej ten dolar tady už zůstane, takže je tu opravdu nepřeberný množství přízvuků anglickejch. Do toho se tu mísí místní maoři a pak samozřejmě - a až dozadu dávám "bílý" novozélanďany (tedy teoreticky potomky evropskejch přistěhovalců :). Zajímavé je, že tento kotel národností, nevře nevraživostí a vzájemným postrkováním, ale přesně naopak bublá vzájemným porozuměním a pohodou. Novozélanďanům, který občas potkám třeba v páře na bazénu vůbec nepřijde divný, že se jim tu motá půlka světa a na ulicích spokojeně pokuřují arabové vedle indické restaurace a za rohem prodávají číňani nějaký asijský pochutiny a o kousek dál je italská pizzerie. Vůbec tu nemám pocit cizince. Tady snad ani nejde bejt cizinec, teda formálně samozřejmě ano, ale ten pocit ála „Englishman in New York“ tady prostě není. Ani maličko, potkávat tu různý národnosti ať už na ulici nebo v bance za přepážkou je prostě úplně normální. Atmosféra je tu tak velmi tolerantní a přátelská. Lidi spolu na ulicích hodně interagují, prohodí pár slov a jdou dál.
Tu atmosféru jsem už zmiňoval v prvních dojmech a ještě jednou ji chci zdůraznit. Není tu spěch „velkoměsta“ - například oproti velikostně srovnatelné Praze je Auckland velmi tiché město - nikdo se tu nikam nehoní, všichni jsou mnohem víc v klidu a občas spolu prohodí pár slov. Občas je to bezobsažné tlachání o počasí - prodavač v obchodě se vás zeptá jakej máte den a vy víte, že to má v popisu práce (to je pro mě tzv. australský typ tlachání a nemám ho rád - ale velmi často se tu lidi začnou bavit o něčem, co se děje okolo. Mě se samozřejmě často ptají na brusle a bruslení, protože trávím hodiny mezi kužely v tom přístavu. Například v Austrálii nebo Budapešti bylo té interakce řádově mnohonásobně méně. A přestože je v tom přístavu hodně turistů, na pokec se zastavují skoro jenom místní (nb - nemyslím tím osoby s novozélandským pasem). Čili jednoznačně tu panuje přátelská otevřenost. Místnost s horkou párou a vířivka na bazénu je regulérní multikulturní drbárna. Onehdy jsem tam potkal jednoho rodilýho novozélanďana (fakt spíš výjimka), nenarodil se v Aucklandu, ale na jižním ostrově, nicméně žije tu většinu života (tipoval sem ho tak na 50 let). A ten mi s úsměvem říkal, že v celým okruhu jeho známejch je jeden člověk, kterej se v Aucklandu narodil a převažují lidé, kteří se vůbec nenarodili na Novém Zélandu. Opět to přesně vystihuje ten můj pocit z města. Ale myslím, že to je specifikum Aucklandu, né celého Zélandu, v menších městech a odlehlejších oblastech bych řekl, že to bude jiné.
Shrnuto podtrženo - a řeknu to už naposledy - v Aucklandu se nám oběma hodně líbí, převážně díky velmi přátelské, otevřené a tolerantní atmosféře. Nepřijdeme si tu jako cizinci, ale máme tu pocit abych tak řekl - světa na dlani :)
Tamara mi teď říká, že bych se měl na tomto místě zmínit i o vlivu, který na mě toto prostředí má. Jsem prý mnohem příjemnější :) a vstřícnější - má pravdu - sám sem si všiml (s údivem), že najednou přeju lidem pěkný svátky, občas někomu něco pochválím anebo se jen tak dám s někým do řeči. Prý je to v mém případě velmi pozitivní změna.
Nakonec ještě přidám pár fotek z 1. dne novýho roku. Celý vánoční svátky jsme chtěli vyrazit na jednu z místních pláží, ale počasí v Aucklandu je nevyzpytatelný a stále velmi rozmarný a má tendenci k hodně deštivým dnům. Což byl přesně případ vánočních svátků - nicméně na Nový rok přišel nádherný teplý den a tak jsme se na tu pláž přece jen dostali. Jak se dalo čekat, pláž jsme jako program nezvolili sami - v podstatě všechny pláže praskaly ve švech a auta se k nim šinula v dlouhých kolonách :) Doufám, že v lednu přijde víc slunečných dní a na pláži ještě nějaký čas strávíme. I když osobně preferuji koupání v docích - ale k tomu se ještě zkusím dostat jindy, protože toho ještě doufám bude hodně.
A tady ještě 3 ilustrační fotky
Žije se tu velmi dobře, Auckland se dlouhodobě umisťuje na předních místech v různých žebříčcích kvality života - v první desítce. Navíc si je toho místní radnice jasně vědoma a má za cíl dostat se na absolutní špici. Daří se jí to. Mají tu vydaný takový plán rozvoje města asi na 30 let - je to taková obrovská, těžká, encyklopedii připomínající kniha, ve které je zevrubně popsán a naplánován budoucí vývoj města do nejmenších detailů. Pročetl jsem pár stránek a hned v úvodu je zmiňován fakt, který osobně považuji za nejzákladnější rys města. Multikulturní a multinárodnostní směsice.
Potkat v Aucklandu novozélanďana je někdy hodně těžký :) No, to samozřejmě trošku přeháním, ale myslím, že to dobře karikuje situaci. Snažím se maximum svého času trávit venku, převážně v docích a na bazénu a především v těch docích člověk novozélandskej přízvuk moc neslyší. Je tu samozřejmě hodně turistů, ale i obrovská spousta přistěhovalců a lidí na krátkodobém (ročním) pracovním vízu, což obrovské lákadlo lidí z celého světa. Je velmi jednoduché tento typ víza vyřídit a pak za dva dny tu máte bankovní účet a daňový číslo a můžete „fachčit“. Drtivě tu vládnou číňani, který tu mají i svý vlastní noviny, pak je tu spousta dalších asiatů, především japonci a korejci a do toho hodně evropanů - němci a francouzi, hodně indů. Všichni se tady snaží vydělat nějakej ten novozélandskej dolar, tady v Aucklandu převážně ve stravovacích službách bych řekl, ale v podstatě ve veškerejch službách :) Ale jinde na Zélandu samozřejmě na farmách, ovšem tam se zhusta pracuje jen za stravu a ubytování, to je spíš pro trekaře a kotlíkáře. Zpět k Aucklandu - spousta lidí, co sem přijde vydělat nějakej ten dolar tady už zůstane, takže je tu opravdu nepřeberný množství přízvuků anglickejch. Do toho se tu mísí místní maoři a pak samozřejmě - a až dozadu dávám "bílý" novozélanďany (tedy teoreticky potomky evropskejch přistěhovalců :). Zajímavé je, že tento kotel národností, nevře nevraživostí a vzájemným postrkováním, ale přesně naopak bublá vzájemným porozuměním a pohodou. Novozélanďanům, který občas potkám třeba v páře na bazénu vůbec nepřijde divný, že se jim tu motá půlka světa a na ulicích spokojeně pokuřují arabové vedle indické restaurace a za rohem prodávají číňani nějaký asijský pochutiny a o kousek dál je italská pizzerie. Vůbec tu nemám pocit cizince. Tady snad ani nejde bejt cizinec, teda formálně samozřejmě ano, ale ten pocit ála „Englishman in New York“ tady prostě není. Ani maličko, potkávat tu různý národnosti ať už na ulici nebo v bance za přepážkou je prostě úplně normální. Atmosféra je tu tak velmi tolerantní a přátelská. Lidi spolu na ulicích hodně interagují, prohodí pár slov a jdou dál.
Tu atmosféru jsem už zmiňoval v prvních dojmech a ještě jednou ji chci zdůraznit. Není tu spěch „velkoměsta“ - například oproti velikostně srovnatelné Praze je Auckland velmi tiché město - nikdo se tu nikam nehoní, všichni jsou mnohem víc v klidu a občas spolu prohodí pár slov. Občas je to bezobsažné tlachání o počasí - prodavač v obchodě se vás zeptá jakej máte den a vy víte, že to má v popisu práce (to je pro mě tzv. australský typ tlachání a nemám ho rád - ale velmi často se tu lidi začnou bavit o něčem, co se děje okolo. Mě se samozřejmě často ptají na brusle a bruslení, protože trávím hodiny mezi kužely v tom přístavu. Například v Austrálii nebo Budapešti bylo té interakce řádově mnohonásobně méně. A přestože je v tom přístavu hodně turistů, na pokec se zastavují skoro jenom místní (nb - nemyslím tím osoby s novozélandským pasem). Čili jednoznačně tu panuje přátelská otevřenost. Místnost s horkou párou a vířivka na bazénu je regulérní multikulturní drbárna. Onehdy jsem tam potkal jednoho rodilýho novozélanďana (fakt spíš výjimka), nenarodil se v Aucklandu, ale na jižním ostrově, nicméně žije tu většinu života (tipoval sem ho tak na 50 let). A ten mi s úsměvem říkal, že v celým okruhu jeho známejch je jeden člověk, kterej se v Aucklandu narodil a převažují lidé, kteří se vůbec nenarodili na Novém Zélandu. Opět to přesně vystihuje ten můj pocit z města. Ale myslím, že to je specifikum Aucklandu, né celého Zélandu, v menších městech a odlehlejších oblastech bych řekl, že to bude jiné.
Shrnuto podtrženo - a řeknu to už naposledy - v Aucklandu se nám oběma hodně líbí, převážně díky velmi přátelské, otevřené a tolerantní atmosféře. Nepřijdeme si tu jako cizinci, ale máme tu pocit abych tak řekl - světa na dlani :)
Tamara mi teď říká, že bych se měl na tomto místě zmínit i o vlivu, který na mě toto prostředí má. Jsem prý mnohem příjemnější :) a vstřícnější - má pravdu - sám sem si všiml (s údivem), že najednou přeju lidem pěkný svátky, občas někomu něco pochválím anebo se jen tak dám s někým do řeči. Prý je to v mém případě velmi pozitivní změna.
Nakonec ještě přidám pár fotek z 1. dne novýho roku. Celý vánoční svátky jsme chtěli vyrazit na jednu z místních pláží, ale počasí v Aucklandu je nevyzpytatelný a stále velmi rozmarný a má tendenci k hodně deštivým dnům. Což byl přesně případ vánočních svátků - nicméně na Nový rok přišel nádherný teplý den a tak jsme se na tu pláž přece jen dostali. Jak se dalo čekat, pláž jsme jako program nezvolili sami - v podstatě všechny pláže praskaly ve švech a auta se k nim šinula v dlouhých kolonách :) Doufám, že v lednu přijde víc slunečných dní a na pláži ještě nějaký čas strávíme. I když osobně preferuji koupání v docích - ale k tomu se ještě zkusím dostat jindy, protože toho ještě doufám bude hodně.
A tady ještě 3 ilustrační fotky
Jedna z Aucklandských pláží - za odlivu má tu nevýhodu, že jestli chcete být po pás ve vodě, čeká vás procházka asi 100 metrů od břehu - to moře jest velmi mělké.
Po cestě na pláž - cyklostezka kolem moře - výborná na bruslení i běh.
Tohle je severozápadní pohled na město - jsou na něm krásně vidět dvě dominanty města - věž a nákladní jeřáby v nákladní části přístav - máme je přímo pod okny jsou vidět z většiny míst podél moře. Od rána do večera a od večera do rána vykládají stovky kontejnerů z obrovských nákladních lodí. V tom plánu pro Auckland, jenž sem zmiňoval nahoře, bylo uvedeno, že 80% veškerého importu na Nový Zéland jde přes Auckland - letiště a přístav. Podle mě většinu vyloží právě ty jeřáby.
No comments:
Post a Comment