A mám tu ještě několik zpráv z kategorie „z kufru“ tedy informací o našich plánech a cestovní administrativě.
Neradi plánujeme a spíš se většinou pohybujeme v takových hrubých obrysech toho, kde bysme chtěli být někdy příští měsíc, ale několik okolností nás donutilo už mezi svátky na konci loňskýho roku velmi podrobně naplánovat příští týdny a měsíce. Chtěl jsem to blognout až ve chvíli, kdy budeme mít skoro všechny kamínky ve skládačce zajištěné, což sice stále ještě nemáme, ale takhle to už asi zůstane.
Předně, stálicí a hlavním styčným bodem plánů je Soul. Chceme (hlavně já, ale Tamara nebojuje proti:) se tam na jaro vrátit. V létě pak chceme být zpátky v Evropě, takže do Soulu chceme na duben, květen a červen. Dokonce se nám tam už podařilo zajistit si ubytování přesně v té čtvrti, ve které chceme bydlet. Srdce nám to mohlo utrhnout, ale nebudeme už bydlet u našeho minulýho pana domácího, protože Gangnam prostě nebyla naše čtvrť. Teď budeme v Songpa gu :) a to bude jiná liga panečku :D Víc napíšu později.
Dále chceme čas mezi Soulem a Novým Zélandem strávit v Thajsku, jedná se o dva měsíce, takže jsme museli řešit turistická víza (bez víza tam můžete jen na 30 dní). Poprvní v životě jsem řešil víza, naštěstí Thajci to mají celkem dobře zařízený, stačí poslat pas na ambasádu poštou s veškerými patřičnými dokumenty. Oni vám jej pak i s vízem zašlou zpátky. Ale i Thajsko vyžaduje letenku ven ze země než si vás tam pustí. Takže jsme museli zakoupit jak letenky do Thajska tak už do Soulu na Duben (s takovým předstihem sem asi letenky ještě neměl). Stejně tak jsme museli sehnat a zaplatit zálohu na ubytování v Bangkoku a ani nevím proč jsme se rozhodli, že druhou část pobytu v Thajsku strávíme na Phuketu. Byli tam Nick a Jen, u nichž jsme bydleli v Austrálii, tak asi proto. Až při shánění ubytování na Phuketu jsme zjistili, co je ten ostrov vlastně zač, že se jedná o Thajský Bibione šmrnclý řeckým ostrovním chaosem jsme netušili. Ale nakonec jsme sehnali celkem slušný ubytování ... ale k Thajsku se ještě dostanu. Prostě jsme museli kromobyčejně dopředu naplánovat a zakoupit veškerý náležitosti.
Dále chceme poslední týden zajet na ten jižní ostrov a vidět něco z těch přírodních krás. Všichni, naprosto všichni, s nimiž se o tom bavíme nás neustále ženou dolů do Queenstownu a tam těch okolních hor. Ještě měsíc tady toho ponoukání tam jet a asi by se mi to zprotivilo. Po to výletu do Rotorui jsme si říkali, že road-trip nepřipadá v úvahu, protože to by nás stálo i kalhoty. Obzvláště po zakoupení všech letenek a zaplacení záloh na všechna ubytování se auto zdálo jako né zcela dobrý nápad. Jenže, když jsme začali zjišťovat ceny vlaků a autobusů, ceny zájezdů, ceny veškerých volnočasových aktivit například v Queenstownu, zjistili jsme, že auto je i pro dva lidi pořád nejlevnější volba. Pokud chce člověk něco vidět tak i za vyšší ceny platný při půjčovným na pár dní nabízí nejlepší poměr „výkon/cena“. Abych to zkrátil - po mnoha a mnoha hodinách plánovní, řešení, brouzdání, srovnávání a počítání nám nakonec vyšel tento program:
Sobota 2.2.
letíme z Aucklandu do Dunedinu a bereme auto
Neděle 3.2.
jedeme z Dunedinu do města Te Anau
Pondělí 4.2.
jedeme z Te Anau do Queenstownu a po cestě se stavíme na vyjížďku lodí po Milfor Sounds
Úterý 5.2.
jedem z Queenstownu směrem na severovýchod - kde přesně skončíme ještě nevíme :)
Středa 6.2.
z neznámého místa jedeme do Christchurche a vracíme auto
Čtvrtek 7.2.
celý den trávíme v Christchurci
Pátek 8.2.
odpoledne letím z Christchurche do Wellingtonu
Sobota 9.2.
letíme z Wellingtonu přes Sydney do Bangkoku
Jelikož do Wellingtonu přiletím v pátek večer asi v 8 a do Sydney letíme v sobotu asi v 6 ráno, čeká nás osvěžující noc v letištní hale (ubytko na těch pár hodin nemá smysl) - no, ale nebude to ani první a asi ani poslední „letištní noc“.
Ani mě netěší mít to takhle rozplánovaný - ani dlouhodobě ani krátkodobě ten výlet. Ale tady jedeme v turistické sezónní špičce, takže sehnat ubytování v naší cenový kategorii je těžký i teď a jet to pěkně po našem na slepo, jako jsme jeli veškerý naše předchozí výlety autem, by bylo hodně obtížné a spát v autě se mi nechce.
Tak a už dost k našim plánům - víme vlastně na půl roku dopředu, kde budeme. Do Evropy se vracíme na začátku července a až tam začíná má oblibená mlha budoucnosti hustá tak, že by se dala krájet :)
Neradi plánujeme a spíš se většinou pohybujeme v takových hrubých obrysech toho, kde bysme chtěli být někdy příští měsíc, ale několik okolností nás donutilo už mezi svátky na konci loňskýho roku velmi podrobně naplánovat příští týdny a měsíce. Chtěl jsem to blognout až ve chvíli, kdy budeme mít skoro všechny kamínky ve skládačce zajištěné, což sice stále ještě nemáme, ale takhle to už asi zůstane.
Předně, stálicí a hlavním styčným bodem plánů je Soul. Chceme (hlavně já, ale Tamara nebojuje proti:) se tam na jaro vrátit. V létě pak chceme být zpátky v Evropě, takže do Soulu chceme na duben, květen a červen. Dokonce se nám tam už podařilo zajistit si ubytování přesně v té čtvrti, ve které chceme bydlet. Srdce nám to mohlo utrhnout, ale nebudeme už bydlet u našeho minulýho pana domácího, protože Gangnam prostě nebyla naše čtvrť. Teď budeme v Songpa gu :) a to bude jiná liga panečku :D Víc napíšu později.
Dále chceme čas mezi Soulem a Novým Zélandem strávit v Thajsku, jedná se o dva měsíce, takže jsme museli řešit turistická víza (bez víza tam můžete jen na 30 dní). Poprvní v životě jsem řešil víza, naštěstí Thajci to mají celkem dobře zařízený, stačí poslat pas na ambasádu poštou s veškerými patřičnými dokumenty. Oni vám jej pak i s vízem zašlou zpátky. Ale i Thajsko vyžaduje letenku ven ze země než si vás tam pustí. Takže jsme museli zakoupit jak letenky do Thajska tak už do Soulu na Duben (s takovým předstihem sem asi letenky ještě neměl). Stejně tak jsme museli sehnat a zaplatit zálohu na ubytování v Bangkoku a ani nevím proč jsme se rozhodli, že druhou část pobytu v Thajsku strávíme na Phuketu. Byli tam Nick a Jen, u nichž jsme bydleli v Austrálii, tak asi proto. Až při shánění ubytování na Phuketu jsme zjistili, co je ten ostrov vlastně zač, že se jedná o Thajský Bibione šmrnclý řeckým ostrovním chaosem jsme netušili. Ale nakonec jsme sehnali celkem slušný ubytování ... ale k Thajsku se ještě dostanu. Prostě jsme museli kromobyčejně dopředu naplánovat a zakoupit veškerý náležitosti.
Dále chceme poslední týden zajet na ten jižní ostrov a vidět něco z těch přírodních krás. Všichni, naprosto všichni, s nimiž se o tom bavíme nás neustále ženou dolů do Queenstownu a tam těch okolních hor. Ještě měsíc tady toho ponoukání tam jet a asi by se mi to zprotivilo. Po to výletu do Rotorui jsme si říkali, že road-trip nepřipadá v úvahu, protože to by nás stálo i kalhoty. Obzvláště po zakoupení všech letenek a zaplacení záloh na všechna ubytování se auto zdálo jako né zcela dobrý nápad. Jenže, když jsme začali zjišťovat ceny vlaků a autobusů, ceny zájezdů, ceny veškerých volnočasových aktivit například v Queenstownu, zjistili jsme, že auto je i pro dva lidi pořád nejlevnější volba. Pokud chce člověk něco vidět tak i za vyšší ceny platný při půjčovným na pár dní nabízí nejlepší poměr „výkon/cena“. Abych to zkrátil - po mnoha a mnoha hodinách plánovní, řešení, brouzdání, srovnávání a počítání nám nakonec vyšel tento program:
Sobota 2.2.
letíme z Aucklandu do Dunedinu a bereme auto
Neděle 3.2.
jedeme z Dunedinu do města Te Anau
Pondělí 4.2.
jedeme z Te Anau do Queenstownu a po cestě se stavíme na vyjížďku lodí po Milfor Sounds
Úterý 5.2.
jedem z Queenstownu směrem na severovýchod - kde přesně skončíme ještě nevíme :)
Středa 6.2.
z neznámého místa jedeme do Christchurche a vracíme auto
Čtvrtek 7.2.
celý den trávíme v Christchurci
Pátek 8.2.
odpoledne letím z Christchurche do Wellingtonu
Sobota 9.2.
letíme z Wellingtonu přes Sydney do Bangkoku
Jelikož do Wellingtonu přiletím v pátek večer asi v 8 a do Sydney letíme v sobotu asi v 6 ráno, čeká nás osvěžující noc v letištní hale (ubytko na těch pár hodin nemá smysl) - no, ale nebude to ani první a asi ani poslední „letištní noc“.
Ani mě netěší mít to takhle rozplánovaný - ani dlouhodobě ani krátkodobě ten výlet. Ale tady jedeme v turistické sezónní špičce, takže sehnat ubytování v naší cenový kategorii je těžký i teď a jet to pěkně po našem na slepo, jako jsme jeli veškerý naše předchozí výlety autem, by bylo hodně obtížné a spát v autě se mi nechce.
Tak a už dost k našim plánům - víme vlastně na půl roku dopředu, kde budeme. Do Evropy se vracíme na začátku července a až tam začíná má oblibená mlha budoucnosti hustá tak, že by se dala krájet :)
No comments:
Post a Comment