Máme za sebou první den a momentálně probdíváme pod vlivem jetlagu (koukám, že se to správně řekne "pásmová nemoc") první noc. Hned na začátek musím říct, že se mi Korea a Soul začínají hodně líbit ... už na letišti všechno fungovalo, žádný fronty, všechno je rychlý a bus z letiště, kterej nás vezl něco přes hodinu a stál asi 10€ (15000wonů) měl sedačky na úrovni první třídy v letadle. Ve naší čtvrti nás pak vyzvedl pan domácí, ukázal nám byt a vzal nás na oběd. Obého bylo zapotřebí, jiný kraj jiný mrav tu totiž platí více než kdekoliv jinde, kam jsme na našich cestách zavítali (kýžený to efekt).
Toaleta :)
Začnu trošku zemitější tématikou, nicméně příroda je příroda a všichni jsme lidé z tohoto světa :) Možná jste někteří viděli film Demolition Man se Stallonem (kde jsou ty časy:), hlavní hrdina je hibernován v 90. letech a rozmražen v budoucnosti a je vystaven mnoha trapným situacím z neznalosti prostředí - jednou z nich je neschopnost používat záchod. Tak do podobné situace jsme se dostali my zde, domácí nám ukazoval koupelnu a všiml si našich pohledů na mísu se "spoustou ovládacích prvků“ připojenou do zásuvky. Došlo k mírně trapnému tichu a jeho nešikovnému vysvětlení, že nás „to“ prostě "omyje", jakmile „máme hotovo“. Ukázal na tlačítko, spouštějící sprchu a vše skončilo. Musím uznat, že to má něco do sebe - doba strávená na vyhřívaném prkénku se sice značně prodlouží, procedura je opravdu důkladná, nicméně ne nepříjemná a z hygienických důvodů zcela jistě bezkonkurenční. Tamara má jasno v tom, že jí tato technologie bude po odletu hodně chybět. Záchody ve veřejných budovách vypadají obdobně, případně je možné nastavit přesněji tlaky, počet trysek atp. Než přiložím fotku jen podotknu, že pro mě jako klasickýho tlačítkovýho maniaka je samozřejmě celá záležitost velkou výzvou a hodlám se zkoumání funkcí ve "volných chvílích" věnovat.
... chtěl sem toho napsat víc, ale je nad ránem, spánkový režim je rozdroben na malé kousky a jelikož na mě právě dýchá bůh Hermes du "zkusit zabrat" (i když to fotbalový finále člověku moc spát nedá, a korejskej komntátor už vůbec ne) .... pokračování tedy zítra ...
Toaleta :)
Začnu trošku zemitější tématikou, nicméně příroda je příroda a všichni jsme lidé z tohoto světa :) Možná jste někteří viděli film Demolition Man se Stallonem (kde jsou ty časy:), hlavní hrdina je hibernován v 90. letech a rozmražen v budoucnosti a je vystaven mnoha trapným situacím z neznalosti prostředí - jednou z nich je neschopnost používat záchod. Tak do podobné situace jsme se dostali my zde, domácí nám ukazoval koupelnu a všiml si našich pohledů na mísu se "spoustou ovládacích prvků“ připojenou do zásuvky. Došlo k mírně trapnému tichu a jeho nešikovnému vysvětlení, že nás „to“ prostě "omyje", jakmile „máme hotovo“. Ukázal na tlačítko, spouštějící sprchu a vše skončilo. Musím uznat, že to má něco do sebe - doba strávená na vyhřívaném prkénku se sice značně prodlouží, procedura je opravdu důkladná, nicméně ne nepříjemná a z hygienických důvodů zcela jistě bezkonkurenční. Tamara má jasno v tom, že jí tato technologie bude po odletu hodně chybět. Záchody ve veřejných budovách vypadají obdobně, případně je možné nastavit přesněji tlaky, počet trysek atp. Než přiložím fotku jen podotknu, že pro mě jako klasickýho tlačítkovýho maniaka je samozřejmě celá záležitost velkou výzvou a hodlám se zkoumání funkcí ve "volných chvílích" věnovat.
Tlačítka svítí a blikají, čímž si přímo říkají o více pozornosti.
... chtěl sem toho napsat víc, ale je nad ránem, spánkový režim je rozdroben na malé kousky a jelikož na mě právě dýchá bůh Hermes du "zkusit zabrat" (i když to fotbalový finále člověku moc spát nedá, a korejskej komntátor už vůbec ne) .... pokračování tedy zítra ...
No comments:
Post a Comment