Vzhledem k množícím se dotazům a dalšímu regulérnímu příspěvku v nedohlednu sem se rozhodl pro nudnou, suše informativní aktualizaci mého stavu. Probíhá velké, abych tak řekl pracovní šílenství :) Mírně pochybené rozpočítání pracovní zátěže na začátku měsíce a entuziastické první týdny tady v Soulu způsobily, že jsem hodně ve skluzu s tím velkým projektem, který sem nabral. Vzal sem si dokonce dva týdny dovolenou "v práci" (tedy mé regulérní práci), abych měl vůbec šanci stihnout ten vedlejší projekt. Přijdu si jako blázen. Tedy tu dovolenou sem si vzal taky proto, abych měl aspoň pár hodin času denně na Soul a sebe. Takže poslední dny probíhají v režimu - 1. pracovní směna - asi 3 hodiny volného času - 2. pracovní směna - pokus o usnutí. Monzunová deka nad městem, stres a mírně chaotický režim mají za následek hodiny čumění do stropu a čekání na spánek - další čas, který mi pak chybí .... ale nestěžuju si, nabral sem si toho tolik „sám sobě si“ a na konci srpna by mělo todle "kruté" pracovní vytížení skončit, abych pak pokračoval až do konce října „pouze“ v silnějším pracovním režimu.
Teď jsem navíc zjistil, že na jihu Koreje probíhá světová výstava, kamžto mě mé stále ještě výstavařinou zblbé srdce táhne - navíc to vypadá na velmi zajímavou akci. Netuším jestli se tam dostaneme, nevím, jestli si budu moct dovolit 2 dny nemakat, ale chtěl bych se tam dostat. Ale pořád chci udržovat nějaký volný čas každý den, jednak abych totálně nezblbnul a druhak, abych aspoň trošku pořád prozkoumával město, v kterém, se mi fakt moc líbí.
Tedy kolem a kolem neboli shrnuto, podtrženo - psaní blogu musí stranou sic mi prsty upadnou - po těch tunách slov, co odťukám do klávesnice pracovně, už prostě nemám sil rozepisovat se o dojmech z návštěv různých míst a setkání. Ale dělám si poznámky, kameru tahám všude s sebou a už se těším až bude čas a prostor něco střihnout nebo sepsat. Takže určitě nechci s blogem končit, ale teď na něj prostě nemám sílu. Jestli bude další příspěvek za týden nebo za 2, to teď nevím, ale určitě bude. Tak zatím "anihasejoooo" (moje verze korejského pozdravu).
Teď jsem navíc zjistil, že na jihu Koreje probíhá světová výstava, kamžto mě mé stále ještě výstavařinou zblbé srdce táhne - navíc to vypadá na velmi zajímavou akci. Netuším jestli se tam dostaneme, nevím, jestli si budu moct dovolit 2 dny nemakat, ale chtěl bych se tam dostat. Ale pořád chci udržovat nějaký volný čas každý den, jednak abych totálně nezblbnul a druhak, abych aspoň trošku pořád prozkoumával město, v kterém, se mi fakt moc líbí.
Tedy kolem a kolem neboli shrnuto, podtrženo - psaní blogu musí stranou sic mi prsty upadnou - po těch tunách slov, co odťukám do klávesnice pracovně, už prostě nemám sil rozepisovat se o dojmech z návštěv různých míst a setkání. Ale dělám si poznámky, kameru tahám všude s sebou a už se těším až bude čas a prostor něco střihnout nebo sepsat. Takže určitě nechci s blogem končit, ale teď na něj prostě nemám sílu. Jestli bude další příspěvek za týden nebo za 2, to teď nevím, ale určitě bude. Tak zatím "anihasejoooo" (moje verze korejského pozdravu).
No comments:
Post a Comment