Lima - strach a hnus v centru města :)

Tak první týden, který se konal převážně ve znamení mírného dozařizování bytu jsme zakončili - minulý pátek - výletem do centra Limy. Těšili jsme se na ducha historie a příjemnou projížďku na bruslích. Realita byla opět jiná. Dost jsme podcenili velikost a počet obyvatel města.
Po pár kilometrech směrem do centra celkem příjemné projížďky bulvárem Arequipa, který má cyklostezku, a který už jsme koneckonců trošku znali se začla zahušťovat doprava, cyklostezka zmizela a na chodnících začlo přibývat obyvatel. Čím blíže do centra, tím užší chodník, více aut i lidí. Na okraji širšího centra jsme začali mít potíže s dýcháním kvůli směsi prachu a smogu. Propletli jsme se davy studentů v zóně parků a univerzit a po cca 9 kilometrech dorazili do kýženého historického centra. Tam nás v jedné boční uličce přivítal rozlícený pes, kterému se podařilo mírně kousnout Tamaru (já mu šťastně ujel). Na agresi psů jsme na bruslích zvyklí, ale tendle přece jen uspěl a Tamaru mírně škrábl.  Stát se to v civilizované Evropě tak neřešíme, ale tady přece jen Tamara dostává očkování proti vzteklině. Hlalt pro klid duše.
Pak už jsme zdárně dorazili na hlavní náměstí "Plaza de Armas", a teď zacituji Lonely Planet - "It is here that Lima was born." No, jak extra tam na mě historie nedýchala. Vše je jaxi podivně šedivé, a vládní palác připomíná po příjezdu z Madridu slovenskou salaš (nic proti slovákům). Po chvíli rozjímání na hlavním náměstí jsme si prohlédli výstavu realizovaných urbanistických projektů, která byla v jednom průčeli a byla vcelku zajímavá. Ukazuje například projekt plastového schodiště v jednom slumu na úpatí hory případě vybourané bloky města, které musely ustoupit mnohaproudovým dálnicím. Vypadá to, že i tady přece jen bude časem převládat civilizace. Pak jsme se ještě projeli po městě, koukli na řeku, což je špinavé a vyschlé řečiště se pramínkem špinavé vody. Do čtvrti za mostem nebylo doporučeno chodit a tak jsme se pak oklikou začli vracet zpátky. Vzali jsme to mírně z centra do vedlejší čtvrti, abychom zjistili, že to opět nebylo moudré protože tam to bylo taky peklo. Špinavé přecpané ulice, polorozbořené domy a všude s prominutím bordel. Několik místních na mě cosi pokřikovalo, asi mi chtěli něco prodat, jeden se mě snažil natáhnout do svýho krámku. Ale nevěnoval jsem jim pozornost. Bohužel z těchto míst nemám fotografií, protože se mi tam nechce zastavovat a fotit.
No zdárně jsme se vrátili na Arequipu a při příjezdu do Miraflores se zotavili výborným jídlem a pivem (už né tak výborným).
Pokud jsou údaje na googlu správné tak výlet do centra a zpět měřil mírně přes 24km. Každopádně jsme další výlety do centra v podstatě zavrhli. Ani jednoho nás nenadchla jak architektura, tak atmosféra. Lima je prostě hnusný město. Nepočítám Miraflores a San Isidro, což jsou pěkné části a myslím, že je potřeba je oddělovat. Jestli se ještě někdy do centra podíváme pak to bude muset mít pádný důvod, jako například velmi zajímavá výstava, koncert nebo něco podobného.