Ve Slovinsku jsme byli bez jednoho 14 dní a bydleli jsme na třech místech.
Napřed jsme strávili několik dní zahrnuti veškerým pohostinstvím Tamařiné mámy v malebné vísce Vojnik u města Celje. Tuto fázi jsem já osobně bral jako fázi zotavení po pobytu řeckém "století páry". Proběhlo několik návštěv kina (Inception rulez), slovici mají dostatek rozumu na to, aby nedabovali (narozdíl od nás), a pár večerů v Celje u místního piva Laško.
Další fáze našeho pobytu ve Slovinsku se pak odehrávala na východě země, přesunuli jsme se do malého městečka Ljutomer, přesněji do vísky Veščica, kde žije Tamařina nejlepší kámoška a kde zrovna probíhal filmový festival. Až na místě mi bylo seznati, že se jedná o festival béčkovejch, převážně hororovejch, filmů - můžete 2x hádat kolik sem jich viděl. Hlavní hvězdou festivalu byl, z mého pohledu jasnej blázen, Uwe Boll. Nicméně festival byl jako podobné akce u nás především o tom, aby se na něm potkávali lidi, takže večery opět probíhaly u piva. Tato fáze pro mě byla hodně pracovní.
Do Ljutomeru nás přijel navštívit Džanek na motorce a s ním jsme se přes Maribor přesunuli zpátky do Celje, tentokrát do bytu Tamařiné sestry, přímo v historickém centru města. To byla třetí, poslední, a z mého pohledu naprosto nejlepší fáze pobytu ve Slovinsku.
Takže zhruba takto proběhl můj první pobyt ve Slovinsku, zemi o níž jsem měl mlhavou představu, a kterou jsem kdysi dávno zamýšlel navštívit, ale ten plán jsem tehdy odsunul na neurčito. Toto první seznámení je velmi pozitivní, nabízím několik neuspořádaných postřehů.
Civilizace
Obecně je Slovinsko vyspělá civilizace, jsou na tom o trošku líp než my, na což člověk nepotřebuje ekonomický tabulky, ale fakt je to vidět.
Nicméně je to malá země - pár údajů - 2 miliony obyvatel, hlavní město Ljubljana (nesnáším český Lublaň) 250 000 obyvatel, Celje - 3. největší město 40 000 obyvatel, průměrná mzda prý 1 000,- EUR netto. Člověk zde najde veškerých služeb, které bez problémů fungují.
Kebab !!!
Naprosto mě uhranul, učaroval, okouzlil a dostal kebab z malýho stánku na jedný ulici v Celje. Kam se hrabe řeckej, nebo nedej bože, českej gyros. Kam se hrabe jakejkoli fastfood - nic se nevyrovná kebabu od čtveřice mladejch, podle Tamary, albánskejch klučinů. S úsměvem, v pohodě, v přátelské atmosféře už prej čtvrtým rokem krměj šecky alkoholem vyhladovělé obyvatele Celje - hlavní nátřesk má stánek v noci. V pátek a v sobotu čekaj na zavření posledních klubů, takže prodávaj kebaby až třeba do 6 do rána. Ale i přes den tam pořád mají frontu. Já byl jejich pravidelným zákazníkem a je mi jasný, že ten kebab mi bude chybět. Jestli někdy budete třeba jen projíždět přes Slovinsko mezi Mariborem a Ljubljanou, tak se v Celje určitě stavte - rád poskytnu instrukce jak se ke stánku dostat. Fakt to stojí za to. Neskutečný.
Pivo
Pivo vařit neumí, maj tu dvě hlavní značky - Laško, což je městečko kousek od Celje, to se dá pít. Leč druhej den vám to urve hlavu a pěkně protáhne trávící trakt, a to už po konzumaci v menším než velkém množství, rozuměj 3 piva. Pak je tu Union, o kterým místní tvrdí, že po něm člověk nemá kocovinu. Nedivím se, Union se totiž nedá pít, pokud má člověk alespoň trochu v pořádku chuťové pohárky. Takže nejvíc sem si šmakoval na buď nealko Unionu nebo na točeným Heinekenu v jedné příjemné hospůdce v Celje.
Zdravilišče
Slovinci maj v každým druhým městečku něco mezi maďarskejma lázněma a naším lepším koupalištěm, akvacentrem. Veliká paráda, jelikož mě maďarský lázně dost chybí, tak se mi fakt líbilo. Většinou je to "lázeňský, ozdravný centrum" spojený s hotelem, je v něm několik bazénů, různejch tvarů a velikostí, který jsou plný proudů, bublinkovejch sekcí a masážních pramenů. Vždycky se jedná jak o venkovní tak vnitřní bazény, který jsou vždy důmysleně propojeny i pod vodou. No a pak je centrum doplněno sekcí saun, parních místností a studených bazénů. Z této časti se většinou nevzdaluji. Vše pečlivě udržováno, architektonicky zajímavě pojato, příjemně osvětleno, zasazeno do krajiny - no, prostě paráda. A je to prej na každým kroku. Todle mi u nás fakt chybí. Buď máme hnusný koupaliště s 2 bazénama (Dobrák), nebo akvacentrum plný děcek s jednou malou saunou (Letňany), nebo solidní plavecký centrum s pěkným venkovním ležením, leč s hnusnou parní místností, která vypadá jako plynová komora (Podolí). Tydle jejich "lázně" fakt nemají chybu, dá se tam jít na celej den a příjemně relaxovat. Byl jsem na 3 místech a všechny měly úroveň, nebyly narvaný a fakt v nich člověk pookřál. Pro zajímavost, cenově se pohybujeme někde kolem 15-20EUR za časově neomezenj vstup se saunama. Bez vstupu do saun to bejvá levnější. Toto je každopádně další věc, která mě doslova nadchla. Především městečko Laško si u mě spravilo reputaci protože tamní centrum se mi líbilo asi nejvíc - inu posuďte sami: Wellness park Laško ... v týdle galerii najdete pár fotek.
Tady končí můj text z vlaku, kterej měl bejt delší, ale znovu řikám - u nás prostě zase velkej fičák a nebyl čas to učesat a rozvinout.
No comments:
Post a Comment