Pláž

Tak líbí se nám tu čím dál víc, pomalu se nám odkrývá atmosféra a nálada města a fakt naprostá paráda. Jednou z velmi zásadních věcí je pláž a moře. Na pláži to žije, tepe, tančí, hraje no prostě "fičí", ale taky zevluje, odpočívá, pokuřuje, popíjí, debatuje - jak je komu libo. Pláž funguje jako společenské centrum, oddychová zóna, sportoviště, solárium nebo i kancelář. Je tam neustále spousta lidí, především místních a hlavní špičky jsou večery a samozřejmě sobota, i páteční večer bejvá hodně silnej. Jejich plážová kultura je velmi rozvinutá a jest pěstována od útlého dětsví až po pokročilý podzim života. My na pláž chodíme s ručníkem, knížkou a petkou ledu, nicméně takhle nalehko s z místních vyrazí málokdo. Skládací židličky a slunečník jsou minimem. Dále přibývají stolečky, chladící boxy, větší slunečníky, odkládací prostory, grily a končí to všechno u velkých skládacích stanů, pod kterými pořádají celé rodiny opulentní hostiny. Nedávno jsme viděli rodinku, která přijela k pláži s přívěsným vozíkem plným nábytku a půl dne pak stavěli velké stany a nosili židle a stoly. Prostě na víkend se nejede na chatu, ale sebere se rodina a příbuzenstvo a jde se "k moři".
Nicméně asi největším specifikem Tel Avivské pláže a rozhodně prvním, kterého si jeden povšimne, dokonce už předtím než na pláž vůbec dorazí je oblíbený sport místních plážových povalečů. Matkot. Te název jsem slyšel tady poprvý, nicméně sport mi byl znám již z dřívějška. No teda sport - posuďte sami - je to taková ta plážová plácaná pomocí dřevěnějch "pálek", typu pingpong, do takovýho toho gumovýho míčku, typu squash. Hrají 2 hráči, stojí přitom proti sobě, převážně těsně u vody v oblasti tvrdého, mokrého písku, tam kudy se občas projde větší vlna. A mlátí míček proti sobě hlava nehlava. Těchto lidí jsou na pláži stovky. Občas večer máte problém dostat se do vody, protože hráči jsou všude, a míčky lítaj vzduchem křížem krážem jako na střelnici. Zvuk odrážených míčků se nese daleko za pláž, takže o tý aktivitě opravdu víte ještě než se k vodě dostanete. Je to tady opravdová nefalšovaná mánie. Opět to hrají jak děcka tak starší spluobčané, ženský i chlapi. Někteří na horší jiní na lepší úrovni. Ti nejlepší to hrají stylem - chci zabít toho druhého a řežou do toho způsobem nevídaným. Samozřejmostí jsou lepší a horší pálky, rukavice, zpevnění na zápěstí a prostě podobný "profi" vybavení. Popularitu nechápu. Kdysi sem to s kýmsi zkusil a přestalo mě to bavit asi za minutu. Dívat se na to taky moc nedá. NEMÁ TO ŽÁDNÁ PRAVIDLA. V tom neexistuje vítěz, nejsou body, nelze udělat chybu - prostě to občas spadne na zem, to je celý. V tom prý tkví popularita - není poražených. Zezačátku mě to na tý pláži přišlo zábavné, poté mírně iritující a nyní už to zcela ignoruji. Každopádně znovu opakuji, mánie nevídaná - večer neslyšíte vlastního slova a nemůžete projít k vodě, kolik jich to tam "hraje".
Naším sportem zde ovšem je beach volejbal. Pláže jsou plné kurtů - resp. natažených sítí a hriště si odkrokujete, nebo si přinesete nějaký "lajny" z domu. Taková ta bíločervená páska na ohrazení stavenišť je ideál. Je tu i sada asi 10 nočních osvětlených kurtů - no prostě beachvolejbalovej ráj. Záhy jsme zakoupili míč, pilně cvičíme, už se nám jednou podařilo vyzvat místní pár (dost béčka), a vyhlížíme a sháníme soupeře na pořádnou hru. Kupodivu tady však není beach na těchto kurtech nejoblíbenější sport. Tím je místní varianta nohejbalu. Hraje se přes volejbalovou síť, s volejbalovým balónem, hodně "podfouknutým". Hraje se na 3 doteky, nečekaně bez dopadu. A za celou dobu, jsem viděl 4 borce, kterým to šlo. Hraje to tu mraky lidí, ale většině to moc nejde. Inu není se čemu divit, je to velmi technicky náročné, ale všichni to žerou, tváří se u toho důležitě a přestože se na to nedá dívat tak se tomu oddávají. Včera poprvý sem viděl 4 maníky, kteří to mastili velmi solidně. My se držíme beache, kterej nás baví a je to prostě paráda, mít kdykoli možnost jít si zadara zahrát "za barák" a ještě se u toho občas svlažit v moři. Ideální je to po setmění - koupat se za tmy má úroveň.
No teda svlažit - moře tady má 30°C a posledních 14 dní tu bylo extrémně horkých i podle místních měřítek, takže o svlažení moc nemůže být řeči. Moře je jako kafe. Tamara by to brala studenější, ale mě se to líbí, je to jako v Széchenyi. Jeden den tu bylo 47°C na slunci :) Byl to prej mimochodem nějakej rekordní den, kterej si zrovna Tamara vybrala pro svůj večerní jogging - prej zápolila s infarktem (ale přežila a je bez trvalých následků :) Každopádně to sou moje teploty. Většinou například vůbec neteče studená voda :) Ale uznávám, že dlouhodobě je to neudržitelný, no má se prej teď ochladit.
Kolem celé pláže je samozřejmě promenáda, trošku jižně od nás navíc doplněna obrovským parkem se zelenou trávou a spoustou laviček, zajímavých zákoutí a odpočívadel. Park slouží podobně jako pláž jako místo pro pikniky, setkání, kalby a tak podobně, no jako u nás. Akorát je to u moře. Promenáda slouží jako místo pro pouliční muzikanty, jako trať pro běžce, kteří jsou zde mimochodem velmi fit a lítají tu sem a tam jako motorový myši, jako korzo pro romantické procházky - bohužel není zrovna ideální pro brusle.
Jo a taky je park i pláž osázena fitness zónama - to jsou takový ostrůvky vypadající jako dětská hřiště, ale při bližším průzkumu člověk uhlídá, že ty barevné podivné prolízačky a houpačky jsou ve skutečnosti fitness stroje. Neznám názvy takže netuším jak popsat tu škálu činností, co se na tom dá dělat, ale jsou tam stroje na "chození", "veslování", "stahování závaží" - no prostě veřejné posilovny pod širým nebem. Zaplňující se především po večerech a řekl bych, že je jejich přítomnost celkově na populaci vidět. Je tu dost málo "pupkáčů" a celkem dost "hranáčů" :)
A pojednání o pláži zakončím technicky - moře je mírně znečištěno - nějakej ten igelitovej sáček se vám občas přilepí na nohu a občas stoupnete na ňákou petku - no to nepadá na váhu. Některý dny je to horší, někdy lepší a záleží taky na části pláže. Místní to ignorují, my si zvykli. Není to katastrofa, ale nejsou to průzračné, křišťálové vody.
Písek - je tu strašlivě jemnej písek, nikde jinde na světě sem to neviděl. Tady je to spíš mouka, polohrubá. Vážně. Efekt je samozřejmě ten, že ho máte všude. Což mě mimochodem přivedlo k zakoupení takovejch těch "kraťasovejch" plavek. Od malička sem vyrostl na malých, obtažených plavkách - ničemu jinýmu sem plavky ani neříkal a těm "rapperům" v plandavejch kraťasech, co se lepí na prdel, když vylezete z vody, jsem se smál. Ani takový ty trenkový upnutý mě moc nebraly, prostě typ "speedo" byl pro mě jedinej typ plavek. Ani Austrálie mě nezvyklala, a to sem tam byl jedinej - všichni jedou v kraťasech. Nicméně tady mi došly 2 obrovské a hlavní výhody těch kraťasí. Já po každé návštěvě pláže vytřepu doma ve vaně půl kila písku z rozkroku. Pakliže máte kraťasy tak to nehrozí. A druhá věc, v těch kraťasech můžete do města. Prostě si odběhnete z pláže do restaurace a nemusíte si připadat jako hladovej plavec, co si skočil na sváču před tréninkem. Obě výhody samozřejmě odpadjí v suchozemských zemích typu Česko nebo Magyarország. Inu zakoupil sem fešné "kraťasové" plavky značka BillaBong vzor Metallica album Death Magnetic - limited edition release, abych si aspoň připadal jako plážovej metloš a né hiphoper. Tak uvidíme jak to pude.