East Coast - vod půlky, zvrchu dolů ...

Tak jsme projeli východní pobřeží Austrálie od Brisbane po Melbourne.

Opět mě tlačí čas takže to vezmu jen letem světem. Předně tady je „přehledná infografika“ neřkuli plán a „šéma“ naší cesty.

Myslím, že je to velmi přehledné, jednotlivé dny jsou barevně odlišeny, takže je vidět jak jsme se posunovali směrem na jih.

Jelikož ta přehledná infografika mi vzala víc času než jsem čekal :D popíšu jen krátce nejdůležitější a nejzajímavější události.

Hned první den se ukázalo, že opět cestujeme v režimu „A je to“. Někde za Brisbane jsme se rozhodli, že první den zkusíme přespat v Byron Bay - surfařském a baťůžkářském centru. Poprvé sme otevřeli náš Lonely Planet bedekr a ten nám sdělil, že zkoušet v Byron Bay sehnat ubytování v lednu bez rezervace je čirý nesmysl. Rozhodli jsme se pokračovat dále na jih, v vesničce Grafton jsme pohrdli mísním hotýlkem a řekli si, že zkusíme zajet ještě dál. Zamířili sme do Coffs Harbour - městečko na pláži s obrovským počtem motelů a hotelů a hostelů - všechny plné. V jedné restauraci jsme odmítli nabídku velmi opilé ženy a jejich podiných kumpánů spát u nich a asi o půl jedenácte vyrazili dále na jich hledat ubytování v dalších vesnicích a městečkách. Neúspěšně. Asi ve 2 ráno jsme narazili na policejní hlídku a ta nás ujistila, že přespání v autě je zcela legální a bez problémů, takže jsme si nakonec ustlali na sedačkách v městečku Macksville. Chybou bylo, že u řeky. Takle ožranej od komárů sem ještě asi v životě nebyl. Nepohodlný sedačky a tuny komárů v autě nám nakonec dali asi 3 hodiny spánku. Druhej den sme proto nenechali nic náhodě a ubytovali se o kousek dál hned po poledni v městečku Kempsey. A pak teprve se vydali prozkoumávat místní pláže.

Sakra to se nedá takhle podrobně :) Pak už jsme raději s pomocí letáků a bedekru vždy telefonicky zajišťovali ubytování na další noc a vždy něco sehnali.

Obecně je celý východní pobřeží v lednu přeplněný turistama, surfařema a baťůžkářema takže sehnat ubytování je fakt problém. Vždycky je problém budget a většinou jsme končili ve středně drahých motelech. Podél celé dálnice - Pacific Highway - z Brisbane do Sydney žijí městečka a vesnice sezónou. Mimochodem pod pojmem Highway si nepředstavujte D1 nebo nedejbože německou A4 - jedná se spíš vo okresku z Brna na Hodonín se vším všudy, co k tomu patří. Jenom asi každejch 5-10km máte v jednom směru pruh pro předjíždění.

Viděli jsme cestou 2 klokany u cesty a navšívili jsme nemocnici pro koaly.

Austrálie je plná přírodních parků a rezervací. Všechno mezi Brisbane, Sydney a Melbourne sou malý díry, žijící ze zemědělství a evidentně turistů. Pokud vás (jako nás) extra nebere příroda a nemáte pohorky, stan, spacák a plynovej vařit, abyste si užívali kempování v těch přírodních parcích a chodili po horách pak zbejvá na východním pobřeží moře. A projíždět pláže na východním pobřeží bez surfu je jako vydat se do alp bez lyží. Zakoupili sme sice bodyboard, ale to sou sáňky :)

Projeli sme pobřeží, hory, lesy, step - mimochodem všude je speed limit 100 nebo 110. Je to peklo. Hajd mi sice říkal, že si na to v USA zvykl a v pohodě projel Státy 110, ale podle mě je to na zešílení. Navíc samozřejmě sou tady ty silnice většinou v dobrý stavu a sou jak dyš střelí.

.... to be continued ...