Friday, January 15, 2010

... Austrálie zvrchu dolů ... dokončení ...

Ten předchozí příspěvek je trošku hektickej, ale prostě sem neměl moc času. Zase jsem trhl obrovskej překlad z kanclu a měl sem nějakej návrh na stole. Z důvodů, které vysvětlím později nemám moc času ani teď, ale chci dopsat nějak smysluplně ten roadtrip.

Dokončim předně myšlenku o jízdě po "dálnicích" - 110 nebo 100 km/h je podle mě fakt nesmyslně málo. Narozdíl od Hajda sem si na to nezvykl a poslední den, kdy jsem řídil už sem svištěl kolem 130 a riskoval mastnýho flastra. I když jsou to jen 2 pruhy, většinou je to rovná linka mnoho kilometrů, provoz žádnej a silnice je v dobrém stavu a velmi široká. To nejde udržet. A to jsem byl na "dovolené", nedovedu si představit jak by to vypadalo, kdybych spěchal do práce nebo na jednání. Nicméně musím říct, že místní domorodci předpisy ukázkově dodržují, když jedou rychleji než je povoleno je to maximálně o 5 - 10km/h. Když předjíždí dávají si na čas a jede-li 98, opravdu vás 5 minut budou předjíždět stovkou.
Na silnicích je zajímavá ještě jedna věc, všude kolem dálnic jsou značky a bilboardy s tím jak se máte/nemáte chovat. Nemají kolem cest reklamy, ale doporučení. Tyto se pak dělí na "federální" najdete je všude a "státní" najdete je v patřičném státě. Bojují především proti 3 hlavní nešvarům za volantem - únavě, alkoholu a rychlé jízdě. Queensland není v této věci moc nápaditý - každé dva kilometry míjíte stejnou značku "STOP. REVIVE. SURVIVE." Všude jsou rychlostní kamery, na které je dopředu upozorněno značkou a když jde do tuhýho uvidíte značku "SPEED LIMITS ENFORCED. HEAVY FINES. LOSS OF LICENSE". Zajímavější je to kolem hlavního města Canberra - tam silně vyrazili do boje s alkoholem za volantem a všude jsou obrovské cedule varující před tímto nešvarem. Bohužel si je všechny nepamatuju - moje nejoblíbenější byla "DRINK. DRIVE. DIE IN A DITCH" případně velmi tvrdá "DRINK. DRIVE. BLOODY IDIOT". Na jihu ve Victorii pak převažuje boj proti únavě za volantem a doslova každých 500 metrů vidíte něco jako "MICROSLEEP KILLS", "DROOPY EYES? POWERNAP NOW". Na tom jihu těch značek bylo fakt tolik, že to bylo až nepříjemný - vymývárná mozku. Na jednom typu se podílí i McDonalds, jsou to tvrdší bilboardy někdy doplněné fotkou - "IMPATIENT DRIVERS. AREN´T SURVIVORS" nebo u fotky mrtvoly po bouračce "ONLY A LITTLE BIT DEAD". Ještě pár perliček, který si pamatuju nebo sem je vyfotil "SLOWING DOWN WON´T KILL YOU", "PATIENT DRIVERS SURVIVE". No tak todle vás prostě provází celou cestu.Pak jsou silnice ještě lemovány značkami upozorňujícími na každej hrbol, doporučenými rychlostmi, upozorněnými na klokany, koaly, koně, krávy, zemědělce, cyklisty a jinou pakáž. Občas je kolem silnice tolik značek, že se ani nestačíte dívat na cestu. Rozebírali jsme to (a ty všeobecné zákazy a příkazy) s jedním němcem, kterýho sme potkali, žije tu už 3. rok a jeho teorie byla jednoduchá. Australané jsou gumy a co se jim neřekne to neví a klidně by vletěli do ostré zatáčky stovkou a pak se soudili ,že tam nebyla značka. Přeznačkování bylo v některým místech tak silné, že jsem ho osobně považoval za nebezepečné.

Jinak nemá cenu ten roadtrip dál popisovat, raději blognu ve volné chvíli pár fotek. Prostě sme projížděli krajinu, spali v motelech, užívali si v restauracích a na plážích a bylo dobře. Občas pršelo, občas bylo hezky, prostě klasika. Všude jsme potkávali australský rodinky na letní dovolené, surfaře, německý turisty (těch je tady fakt mraky), studenty v "camperech" (dodávka, kterou si pronajmete a jedete kam vás kola dovezou, v které se dá spát) a místní "zemedělce". Všude jsou samozřejmě farmy s obrovským množstvím steaků na 4 nohách. Všechny farmy jsou obrovské, i každý dům ve vesnici má kolem sebe zahradu jak královskej palác - inu půdy je hodně. Po týdnu v těch "městečkách" (všemu se říká honosně town i dyš to má 6 obyvatel s jednou kozou) jsme se i dost těšili do velkýho města - a to sme netušili, co je Melbourne zač.

Celkově byl roadtrip výbornej relax, poznání kusu Austrálie, spousta dobrýho jídla a parádaní odreagovačka. A hlavně přesun do města zaslíbeného - Melbourne.

No comments:

Post a Comment