V pátek večer, náležitě předzásobeni alkoholem, jsme s dvěma němkama a jedním holanďanem nastoupili v centru Brisbane do minibusu, kterej řídila mladá surfařka a vyrazili sme. Kemp asi 380km směrem na jih. Užili sme si pěkných asi 5,5 hodiny v minibusu na dálnici a navíc New South Wales má proti státu Queensland, kde je Brisbane ještě hodinu časový posun. Takže jsme na místo dorazili o půl druhé v noci. Na místě se motalo pár surfařů mírně v náladě, ale jinak všechno mrtvý. Dali jsme si po té cestě jen jedno pivko a šli spát protože budíček měl bejt v 8 ráno. A byl přesnej. Samozřemě sem celou snídani proklínal ten šílenej nápad tam jet, nechtěl sem moře ani vidět a vymejšlel sem, jak to zaonačit, abych mohle vlízt zpátky do postele. Ranní vstávání prostě bude jednou moje smrt, to je bez debaty.
Pak následovala asi půlhodinka teorieo surfování z níž si pamatuju jenom, že správnej "kwrďáckej surfer" musí hlavně vypadat "cool" i kdyby sněžilo. Pak jsme dostali další dávku "praktické teorie" na suchu na prkně a pak už hurá do vln. No, začátek byl fakt těžkej. Lopotíte se s prknem velkým jako mořská kráva po prsa do vody, smete vás asi tak 8 vln, pak se na to nějak vyškrábete a než se pokusíte si na to stoupnout podle toho jak si to matně pamatujete z té lekce na suchu, smete vás další vlna. Takže poměr času na prkně a pod vodou je žalostný - na 3 sekundy na prkně připadá asi 12 kotrmelců pod vodou a 43 minut lopocení se proti vlnám.
A do toho kolem vás poskakují instruktoři, kteří vám různě radí a pomáhají. Musím říct, že odváděli fakt dobrou práci a všem se snažili věnovat. Pro představu ve skupině nás bylo asi 9 a byli na nás vždycky 2 instruktoři. Fakt sem ty instruktory obdivoval, všichni byli velmi milý, profesionální, veselí, odváděli skvělou práci a opravdu se snažili vás to naučit a pomáhat vám.
Trošku přeskočím a pochlubím se, že celkově mi surfování velmi šlo, což mi opakovali nejen instruktoři, ale i ostatní členové skupiny. Asi skateboard, brusle nebo lyže nevím - určitý podobnosti tam sou. Hlavně, co se týče rovnováhy a postoje - do kolen !!!! Každopádně na konci tý první lekce, tedy asi po hodině a půl ve vodě sem byl schopnej se na prkno postavit. To se mnohým nepovedlo ani po skončení odpolední hodiny.
Tu sme měli po obědě a asi hodině pauzy. Šlo se rovnou do vln, získávat praxi. V tý druhý hodině už sem víc jezdil než padal a začal sem si to velmi užívat. Získal sem hodně jistoty, pracoval na tý rovnováze a zkoušel větší vlny - to ale většinou znamenalo "nástup do pračky" :) Jak tu vlnu blbě chytnete tak vás to semele hlava nehlava jak stará tatramatka. Každopádně tady se to ve mě zlomilo/zrodilo, tady se to stalo - začlo mě to strašně bavit. Asi to znáte z jinejch sportů, ale prostě už jedete, neryjete furt rypákem brázdu na dně a začínáte mít trošku kontrolu.
Večer v euforický až extatický náladě z tý odpolední hodiny sme společně s ostatními začali pomalu pracovat na naší zásobě piv. V kempu byl takový společný prostor s ohništěm, křesílky a stoly pro sociální aktivity. Tam probíhala celý večer volná zábava. Všichni popíjeli a pokuřovali a bylo to příjemný, žádná velká akce, my šli spát skoro poslední asi v jednu. Lidi v kempu byly samozřejmě všechno turisti jako my a kupodivu/bohužel asi ze 70% to byli němci. Pak nějaký Chile, Holandsko, Skandinávie ... I instruktoři byli mixlý, byl tam jeden dánskej surfer, kterej nám vysvětlil jak se naučil surfovat v Dánsku. Netušil jsem, že to jde, ale prej když máte 8 mm "wetsuit", rukavice, boty a masku na hlavě tak je to velká paráda. Kanaďan zase němec a tak různě. Spousta instruktorů a ostatní crew kempu byli baťůžkáři, kteří si tak přivydělávali. Jo a "žáků" v kempu bylo asi kolem 50tky. Pečlivě rozdělenejch do skupin podle počtu hodin a dní. Přestože kemp nebly nijak moderní a všechno mělo příjemnou a útulnou, ledabylou a studenstkou patinu a přátelskou atmosféru tak samotná organizace a profesionální úroveň byly hodně vysoko. Velmi pozitivní. No popili sme, zakouřili dýmku, pokecali o všem možný od surfování, přes MS ve fotbale až samozřejmě po hluboký votázky lidskýho bytí a šli spát - chatka sdílená s dalšíma 2 lidma - nic extra, ale čistá (s klimou).
Po snídani nás pak čekala poslední hodina, kdy už jsem začal pomalu s technikou zatáčení a "řízení" surfu. Zase velká euforka, užívání si vln, todle dopoledne chodily krásný pravidelný mírný vlny, na kterejch to šlo jako po másle.
Pak už nás čekal jen voběd a pohodová cesta s asi hodinovou přestávkou v jednom turistickým centru směr Brisbane.
Co se zranění tejče tak Tamara si hned při první lekci dost pohmoždila pravý chodidlo, takže ještě teď nemůže pořádně chodit, to byla škoda, protože nemohla absolvovat celý ty další hodiny. Fakt ji to bolelo. Já si trošku pošramotil koleno, který sem měl / pořád mám dost "rozesraný" z pořádný "dršťky" na bruslích tady v Brisbane minulej tejden. Jo a žahla mě medúza, ale jen trošku naštěstí. Byl tam maník, kterýmu vožahala celou ruku a měl ji jak balón. Mrchy.
Celkově hodnotím kemp velmi pozitivně a surfování musím ještě zkusit. Chtěl sem v Melbourne na Australian Open, ale rozhodl sem se obětovat tenis za prkno. Takže plánuju si tam tak na dva dny pučit prkno a zdokonalovat se sám. Surf přebíjí určitě lyže - nejsem si jistej mojí láskou bruslema, ale je blízko. Je to podobný lyžím a snowboardu, akorát že nejste v mrazu a kose a sněhu, ale pěkně v teple na pláži a v moři. To je prostě nedostižná věc pro mě. Mám rád hory a lyžování v alpách je super - ale halt teplo a moře vedou nad alpama a kosou. Jediný, co v tom moři chybí je vlek. (Nebo si bude muset Tamara pučit vodní skútr :)
Jo a fotky nemám :) Na pláž sem si mobil nebral a sice všechno fotil kempový fotograf, kterej poctivě nafocoval všechny lidi v každé lekci. Fotky pak v průběhu celýho kurzu běžly nonstop na plazmě a každej si mohl zakoupit sadu svejch fotek. Ovšem nechtělo se mi dávat 30AUD za cca 30 fotek toho jak balancuju na prkně a vypadám u toho "cool jaxfiňa". Jediný, co můžu přiložit je fotka pláže, na který se všechno odehrávalo:
Jo a na mapě je to "tady".
Surfu zdar !!!
No comments:
Post a Comment