A je to tady :) Jsme zpátky v Soulu. Popravdě - sem nadšenej ... chvíli sem se i bál, že jsem se těšil moc a Soul nedostojí mému očekávání, ale opak je pravdou.
Jsem nadšenej ze „starejch známejch“ míst, jsem nadšenej z lidí a jsem nadšenej z korejštiny všude okolo. I když jí stále samozřejmě nerozumím a hodiny mé samouky vyplodily méně ovoce než jsem čekal - buď jsem špatný samostudent nebo jsem měl příliš vysoké očekávání. Každopádně na sobě hodlám dále pracovat.
Ale teď k praktičtějším věcem - přistáli jsme po 5 hodinovém letu a přistání to bylo tvrdé - venku bylo asi 5 stupňů, tedy přibližně o 30 míň než při nástupu do letadla v Bangkoku. Pak už následoval pohodlný korejský autobus a náš nový domácí nás odvezl do našeho bydliště. U něhož se musím trošku pozastavit. Teď se stydím, že jsem kdysi naše „prezidentské apartmá“ v Aucklandu nazval „kutlochem“. Kdepak, proti tomu, kde jsme teď to byl luxus ... i když ... Věděli jsme, že půjdeme do malého bytu, ale přece jen maličko překonal naše představy. Podlaha bytu je asi 40 centimetrů pod úrovní okolního povrchu, takže je třeba do něj „sestoupit“, octnete se v miniaturní předsíňce velikosti sloužící zároveň jako kuchyně. I když kuchyně je taky hodně silné slovo. Pak je zde jedna místnost o asi 10 metrech čtverečních, kde je postel a stůl. Jako skříň slouží naše kufry (stejně nejsou kam dát). Největší raritou je koupelna, kterou si dovolím dokonce ilustrovat obrazem. Jedná se místnost, která je z nějakého důvodu opět na úrovni okolního povrchu, takže do ní z předsíně, tedy kuchyně, vystoupáte po malých schůdkách. Jedná se o místnost asi 1,5 x 1,5 x 1,78 metru - to poslední je výška a znamená, že si v ní nemůžu stoupnout, aniž bych se nepraštil do hlavy. Škoda, je to velmi těsné. Místnost je to holá a vydlaždičkovaná jen asi do výše 80 cm, takže sprchovat se je třeba v "nízké poloze", k čemuž slouží sedátko. Sprchová baterie je pak umístěna asi ve výši kolen. Dále je tato hobití komůrka doplněna pračkou, jejíž vývodová hadice je samozřejmě jen položena na podlahu - odtok uprostřed místnosti zvládne všechno. No a nakonec je tu záchod (bez jakýchkoliv vymoženin), ten má naštěství vlastní odtok :) Při sprchování je ale třeba dávat pozor, aby člověk nepošplíchal toaleťák a take je dobré nezapomenout zavřít pračku, která slouží jako odkladiště špinavého prádla, protože jinde na něj prostě není místo. A teď již ty dvě ilustrační fota.
Byt má však dvě obrovitánská plus - prvním je poloha - jsme na výborném místě, skoro přesně tam, kde jsme chtěli být a všechno co jsme chtěli máme v dosahu krátké projížďky na bruslích. A druhým plus korejský způsob vytápění. Žádný radiátor u zdi, ale vytápěná podlaha a to je fakt věc, kterou jsme si oba zamilovali ihned. Celou podlahou a pak postelí prostupující teplo činí z této „hobití nory“, jak jsme bytu začli přezdívat, velmi příjemné a útulné místo.
Chtěl bych se ještě víc rozepsat, ale už zase padám na hubu únavou po dlouhém dni. Nicméně vězte, že jsem raději v malém bytečku s malou sprchou v Soulu než v tom super luxusním podlažním kvartýru v Bangkoku. Vězte, že každá procházka a projížďka po ulicích mne naplňuje radostí a blažeností z toho, že jsem zase zpět ... prostě a jednoduše jsem si Soul velmi zamiloval. I o tomto bych se chtěl ještě rozepsat, ale již nemám sil. Na závěr přidám jen jednu fotku z parku pár metrů od domu kam chodíme běhat a kde asi budeme trávit více času relaxací.
Jsem nadšenej ze „starejch známejch“ míst, jsem nadšenej z lidí a jsem nadšenej z korejštiny všude okolo. I když jí stále samozřejmě nerozumím a hodiny mé samouky vyplodily méně ovoce než jsem čekal - buď jsem špatný samostudent nebo jsem měl příliš vysoké očekávání. Každopádně na sobě hodlám dále pracovat.
Ale teď k praktičtějším věcem - přistáli jsme po 5 hodinovém letu a přistání to bylo tvrdé - venku bylo asi 5 stupňů, tedy přibližně o 30 míň než při nástupu do letadla v Bangkoku. Pak už následoval pohodlný korejský autobus a náš nový domácí nás odvezl do našeho bydliště. U něhož se musím trošku pozastavit. Teď se stydím, že jsem kdysi naše „prezidentské apartmá“ v Aucklandu nazval „kutlochem“. Kdepak, proti tomu, kde jsme teď to byl luxus ... i když ... Věděli jsme, že půjdeme do malého bytu, ale přece jen maličko překonal naše představy. Podlaha bytu je asi 40 centimetrů pod úrovní okolního povrchu, takže je třeba do něj „sestoupit“, octnete se v miniaturní předsíňce velikosti sloužící zároveň jako kuchyně. I když kuchyně je taky hodně silné slovo. Pak je zde jedna místnost o asi 10 metrech čtverečních, kde je postel a stůl. Jako skříň slouží naše kufry (stejně nejsou kam dát). Největší raritou je koupelna, kterou si dovolím dokonce ilustrovat obrazem. Jedná se místnost, která je z nějakého důvodu opět na úrovni okolního povrchu, takže do ní z předsíně, tedy kuchyně, vystoupáte po malých schůdkách. Jedná se o místnost asi 1,5 x 1,5 x 1,78 metru - to poslední je výška a znamená, že si v ní nemůžu stoupnout, aniž bych se nepraštil do hlavy. Škoda, je to velmi těsné. Místnost je to holá a vydlaždičkovaná jen asi do výše 80 cm, takže sprchovat se je třeba v "nízké poloze", k čemuž slouží sedátko. Sprchová baterie je pak umístěna asi ve výši kolen. Dále je tato hobití komůrka doplněna pračkou, jejíž vývodová hadice je samozřejmě jen položena na podlahu - odtok uprostřed místnosti zvládne všechno. No a nakonec je tu záchod (bez jakýchkoliv vymoženin), ten má naštěství vlastní odtok :) Při sprchování je ale třeba dávat pozor, aby člověk nepošplíchal toaleťák a take je dobré nezapomenout zavřít pračku, která slouží jako odkladiště špinavého prádla, protože jinde na něj prostě není místo. A teď již ty dvě ilustrační fota.
Byt má však dvě obrovitánská plus - prvním je poloha - jsme na výborném místě, skoro přesně tam, kde jsme chtěli být a všechno co jsme chtěli máme v dosahu krátké projížďky na bruslích. A druhým plus korejský způsob vytápění. Žádný radiátor u zdi, ale vytápěná podlaha a to je fakt věc, kterou jsme si oba zamilovali ihned. Celou podlahou a pak postelí prostupující teplo činí z této „hobití nory“, jak jsme bytu začli přezdívat, velmi příjemné a útulné místo.
Chtěl bych se ještě víc rozepsat, ale už zase padám na hubu únavou po dlouhém dni. Nicméně vězte, že jsem raději v malém bytečku s malou sprchou v Soulu než v tom super luxusním podlažním kvartýru v Bangkoku. Vězte, že každá procházka a projížďka po ulicích mne naplňuje radostí a blažeností z toho, že jsem zase zpět ... prostě a jednoduše jsem si Soul velmi zamiloval. I o tomto bych se chtěl ještě rozepsat, ale již nemám sil. Na závěr přidám jen jednu fotku z parku pár metrů od domu kam chodíme běhat a kde asi budeme trávit více času relaxací.
Je tu kosa, ale jaro vítězí. Korejci žehrají na extrémně dlouhou zimu - no asi jako u „vás“ :)
baaaah! that's a classic. Golly, that is smaller than a boat! and I like the placement of the electrical cables on the wall, at ceiling level..
ReplyDelete