Ančto mi v posledních dvou dnech došlo spousta přeposlaných linků na český zpravodajský servery (které se obecně netěší mé velké důvěře), musím se jen glosou vyjádřit k našemu záměru jet za měsíc do Koreje.
Přes všechny zprávy, které se k nám dostávají stále hodláme jet a já se stále převelice těším. Máme již veškeré letenky, ubytování a zrovna dneska jsme si domluvili s majitelem bytu vyzvednutí u autobusu z letiště.
Nech nic zlehčovat a situace je určitě jiná než loni v létě, ale už tehdy nás místní přesvědčovali, že situace není vůbec tak hrozivá jak ji rády líčí zahrniční média. Nikdo žádný konflikt nepředpokládal, všichni spokojeně přibrukovali, že je v současné době jejich země rozdělená, ale že se to časem vyvrbí k dobrému konci. Znovu opakuju, jsem si vědom toho, že nyní je situace jiná, ale představuju si, že opět (obzvláště česká) média silně přibarvují celou situaci a přidávají jí na hrůzostrašnosti.
A strašení atomovkou je sice vážná věc, ale fakt si nemyslím, že se KLDR chystá odpálit jadernou bombu na Soul, kterýžto se nachází asi 150 km od její hranice. Myslím, že jeden z předpokladů útoku atomovkou je velmi vzdálený cíl. Fakt to nechci zlehčovat, ale v tuto chvíli nevidím důvod tam nejet.
Navíc ... chtěl sem s tím teda ven až tam přijedeme ... ale prozradím už teď, že od konce listopadu trvdě (v podstatě denně) dřu korejštinu, i tady v Bangkoku se jí věnuju každý den a už se nemůžu dočkat až se tam pokusím zúročit ty destíky hodin samouky. Na Zélandu sem se teda spřátelil s jedním korejcem (bylo jich tam dost), který mi s tím pomáhal, ale tady v Bangkoku nemám nikoho. Nicméně jazyku jsem dost propadl, je to teda dost obtížný, protože celá filosofie té řeči je jiná než na jakou jsme zvyklí z evropských jazyků. Samozřejmě nečekám zázraky a budu rád za objednání piva a zeptání se na odjezd autobusu, ale prostě už se nemůžu dočkat „až to tam rozbalím po korejsky“ :)
Přes všechny zprávy, které se k nám dostávají stále hodláme jet a já se stále převelice těším. Máme již veškeré letenky, ubytování a zrovna dneska jsme si domluvili s majitelem bytu vyzvednutí u autobusu z letiště.
Nech nic zlehčovat a situace je určitě jiná než loni v létě, ale už tehdy nás místní přesvědčovali, že situace není vůbec tak hrozivá jak ji rády líčí zahrniční média. Nikdo žádný konflikt nepředpokládal, všichni spokojeně přibrukovali, že je v současné době jejich země rozdělená, ale že se to časem vyvrbí k dobrému konci. Znovu opakuju, jsem si vědom toho, že nyní je situace jiná, ale představuju si, že opět (obzvláště česká) média silně přibarvují celou situaci a přidávají jí na hrůzostrašnosti.
A strašení atomovkou je sice vážná věc, ale fakt si nemyslím, že se KLDR chystá odpálit jadernou bombu na Soul, kterýžto se nachází asi 150 km od její hranice. Myslím, že jeden z předpokladů útoku atomovkou je velmi vzdálený cíl. Fakt to nechci zlehčovat, ale v tuto chvíli nevidím důvod tam nejet.
Navíc ... chtěl sem s tím teda ven až tam přijedeme ... ale prozradím už teď, že od konce listopadu trvdě (v podstatě denně) dřu korejštinu, i tady v Bangkoku se jí věnuju každý den a už se nemůžu dočkat až se tam pokusím zúročit ty destíky hodin samouky. Na Zélandu sem se teda spřátelil s jedním korejcem (bylo jich tam dost), který mi s tím pomáhal, ale tady v Bangkoku nemám nikoho. Nicméně jazyku jsem dost propadl, je to teda dost obtížný, protože celá filosofie té řeči je jiná než na jakou jsme zvyklí z evropských jazyků. Samozřejmě nečekám zázraky a budu rád za objednání piva a zeptání se na odjezd autobusu, ale prostě už se nemůžu dočkat „až to tam rozbalím po korejsky“ :)
No comments:
Post a Comment