Řecko ... jaké bylo?!

Sedím už pár hodin na letišti v Aténách a ještě mě tu pár hodin čeká. Mám za sebou necelé 4 hodiny spánku a snažím se pracovat, což se mi moc nedaří. Tamara se tady láme na křesílku v letištní hale vedle mě a já se nějak pokusím napsat posledních 14 dní.

Extra se mi to nechce rozvádět, ale tadle řecká návštěva se celkově až tak nepovedla. Hlavní příčinou je nemožnost internetového připojení na bytě a s tím spojené četné problémy. Je třeba sit uvědomit, že pro nás tendle výlet na Rodos neměl být dovolená, ale klasické "přesunutí" na jiné místo, kdežto jsme měli oba normálně pracovat a ve volných chvílích si užívat toho, co nové místo nabízí. Řádný a bezproblémový průběh práce byl ovšem narušen problémy s Vodafone připojením, problémy s místním wifi připojením a v konečném důsledku stavem offline v místě bydliště. Především moje pracovní podmínky vyžadují rychlé a neustálé přípojení na net (VPN), takže jsem se dostával do značných problémů. Řecký Vodafone, kdežto jsem se na typ a možnost připojení už ze Švédska dotazoval mě ještě týden tvrdošíjně ujišťoval, že možnost připojení je/bude. Pak se mi konečně omluvili, že velkej omyl a že nic nebude. Takže prostě velký trable, který především mě dost znechutily.
Po týdnu už problémy s internetem nevyvažovalo moře a řeckej salát s gyrosem, ale fakt, že lítám do kaváren sem ztrácel čas a musel makat večer místo válení se v moři prostě začal překonávat vše ostatní.

Plus se přidalo několik dalších okolností - Lindos je sice krásná, malebná a kouzelná historická vesnička pod akropolí, ale .... praská ve švech pod náporem anglických turistů, čemuž se vše ve vesnici přizpůsobuje. Předně je jich tam přehršel, takže v těch úzkých uličkách a na malých plážích není k hnutí (večer ano). Když k tomu připočítáte silnou ruskou účast + němce, čechy, italy a španěly - je to vobrovskej maglajz, kterým se neustále musíte prodírat, jakmile vytáhnete paty z bytu. Což může být příjemné, nebo snesitelné, když je tam člověk na 3 dny na vejletě, ale mě to ke konci pobytu už silně, abych byl mírnej SRALO.

Dále celej tento stav s sebou samozřejmě nese i zvýšenou cenovou hladinu v obci - takže v Londýně je levno :)

No a v neposlední řadě za naším né úplně příjemným pocitem z celé návštěvy stojí samotní řekové. Pryč je pohostinost a ochota a přátelské jednání, které jsem zde zažíval kdysi dávno, když jsem sem začal za máti jezdit. Všem už v očích bliká jen znak € a jejich novým heslem je „méně horších služeb ovšem za více peněz“. Jejich přístup je někdy fakt zarážející, zcela nestoudně a okatě všichni nahodili chování pražskejch tágařů - vochcat vás co nejvíc a pakujte se. Jeden příklad za všechny - vyhazují vás z pláže, pokud si nepronajmete lehátko - to by mě ani nenapadlo, že někoho může napadnout.

Prostě tendle vejlet určitě nestál za to, kolik stál a já jsem fakt poprvý v životě rád, že odlítám pryč z řecka. Tím myslím, fakt se těším, až odsud vypadnu a dlouho sem nepojedu.
Původně jsme dokonce měli odlítat až příští týden, ale především z těch pracovních důvodů, jsme se rozhodli zacvakat přehození letenek na dnešek - tedy o 5 dní dopředu. Fakt se  těším do Slovinska, Tamara už tak ne, ale shoduje se se mnou na tom, že to Řecko nebylo letos zrovna příjemná návštěva. Možná je to prostě i tím, že jsme zvyklí sem jezdit "na dovolenou" a nějak jsme nebyli schopný se přeadaptovat - nevím - anebo spíš prostě v Řecku s "nima" nejde makat.

Ale abych jenom nenadával, výborně jsme využili víkendů a udělali si výlety po ostrově a užili si dobrého jídla v mé oblíbené taverničce v jedné vísce a "divokých" pláží. Jih Rodosu je fakt krásnej a tam bylo dobře. Navíc jsem objevil nový krásy plavání s moři, totiž s hudbou a tolik jsem toho už dlouho nenaplaval. Taky noční promítání filmů na terase našeho ubytka pod akropolí mělo velikou úroveň a přinášelo nám filmovým fandům mnohá potěšení.

Nebylo to prostě „utrpení mladého Werthera“, ale fakt se těším do civilizace :)