I ♥ Stockholm

Tak jsem překonal zatím svůj největší blog blok a rozhodl jsem se, že přece jen budu v blogu pokračovat. 
Chci se ještě vrátit ke Stockholmu, k čemuž jsem se bohužel nedokopal při přeletu do Řecka. Teď už sedím v baru, a jedno oko mám na semifinále Německo vs. Španělsko, na Rhodosu a po 2 dnech tady v krásný vesničce Lindos už se mi možná bude hůř vzpommínat na švédský kouzlo.

Stockholm.

Před dvěma rokama mi bylo nahlédnouti jeho atmosféru a teď jsme se do ní velmi hladce a lehce ponořili. Pro nás to bylo především město parků, který jsou večer co večer plný lidí všech věkovejch kategorií. Všich polehávají, posedávají a baví se pod širým nebem. I o půnoci je pořád světlo a teplo, takže švédové zcela jednoznačně konkurují, možná i předčí proslulé jižanské národy v nočním životě. Město "tepe" velmi dlouho a i kolem půnoci jsou restaurace a bary velmi rušné. Ještě jednou musím zopakovat, že vše probíhá ve velmi přátelské a veselé atmosféře. Všichni jsou družní a prostě si užívají dlouhých, teplých letních dnů. Mimochodem to posedávání v parcích není až tak spojeno s alkoholem, jak by mnozí čekali, nebo jak je tomu u nás, když se podívám na Kampu nebo třeba Petrský zahrady v Brně. Spousta švédů jde pouze na piknik, grilovačku (grily na jedno použití). Případně si s sebou vemou sedmičku vína na 3 lidi, nebo pár třetinek piva, ale spíš převládalo víno, když už byl alkohol. Neviděl sem tam za celou dobu nikoho extra opilýho.Pár lidí v dobré náladě, ale žádný velký "kalení".
Stockholm je taky město cyklistů - cyklostezky jsou úplně všude, město je jimi protkáno jako pavučinou. Výjimkou nejsou nadúrovňové křižovatky cyklostezek, běžné sou 4 proudé stezky, vše je doplněno semafory a značkami. Stockholm byl pro nás taky město neustálýho bruslení. Najeli jsme podle mýho odhadu něco kolem 150 km za těch 14 dní a užili si spoustu triků a výuky na několik oblíbenejch místech jako stvořenejch pro blbnutí. Ty cyklostezky úzce souvisí s jedním obecným jevem - Stockholm jako město poskytuje velkou spoustu možností, ať už jsou to ty stezky, nebo upravený parky, rampy a skateparky, beachvolejbalový a jiný hřiště - vše "zdarma" a na vysoké úrovni.
Životní úroveň je tam zcela jasně a evidentně velmi vysoká. Nebudu sáhodlouze popisovat průběh očkování proti žloutence, který nám v rámci série vyšlo na Stockholm, ale jen letmé seznámení s úrovní zdravotnictví dává tušit trošku, že tam bude péče o nemocné trošku jinde než u "obvoďáka v Bezdíkově".
Úroveň služeb je tam taktéž velmi vysoká a těším se až, jestli někdy, dorazí taky do "našeho srdce Evropy". Švédové jsou ve službách podle mě lepší než třeba ti australané, úroveń mají stejnou, ale nemají to „falešný kamarádství“ - to dementní "hau ár jů“, to vykecávání o počasí, tydle "negativa" prostě chybí. Švédové jsou vstřícní, přátelští, nicméně struční a praktičtí. Všichni rádi poradí a pomůžou, ale neobalují se prázdnými frázemi. Takže ano, jde to velmi úžasně a dokonce bez "how are you". A to i přesto, že všichni švédi umí perfektně anglicky a je to v podstatě jejich druhej jazyk.

Ančto se mě někteří ptáte tak se musím dotknout i jedné negativní stránky, která je nicméně důležitá - cenová hladina. Přátelé, je tam draho, kurefsky. Vemu to jenom příkladama, který jsme na vlastní kůži zažili, ceny dám v €, ale platí sem tam korunama švédskejma:
malý pivo místní Spendrups (velmi populární), v normál restauraci - 3€;
malý pivo dánskej Carlsberg na zahrádce v parku - 4,5 €;
velký pivo Staropramen / Guiness v několika barech - 6,5 € - Staropramen je sračka i ve Švédsku, do Starobrna sem si netroufl;
1 jídlo + salát v normální restauraci - 50 € - obrovský porce výbornýho jídla;
gyros v řeckým fast foodu - 6,5 € - obrovskej;
kebab v tureckým hladovým vokně - 4 €;
plešky Heinekenu v 7/11 - 2€.
Plus je tam dost drahý jídlo v normálních kšeftech - chleba, šunka, mlíko atd. všechno tak 2x tolik, co u nás.

Takže shrnuto podtrženo - Stockholm je úžasný město, který jsme si oba velmi zamilovali. Velmi dobře se tam žije, je tam krásně a příjemně. Navíc nebylo moc práce, takže jsme měli hodně volnýho času na zotavení se po pivní pražské smršti a hodně jsme sportovali. A přestože nám, hlavně mě, nějakej čas na prozkoumávání městě ubral Wimbledon (Vamos Rafa) a fotbalový Mundial, pořád nám ho zbylo spousta na poznávání města.

Takže Stockholm miluju, všem doporučuju, ale jak řikají místní rodáci „You don´t wanna come here in winter“.