Teď poletíme do Ljubljany a strávíme skoro 2 týdny ve Slovinsku na různých místech, harmonogram a rozvrh je zcela v Tamařiných rukou. Jistý je filmový festival v Ljutomeru a pobyt v jejím městečku (ehm 3. největším městě Slovinska) - Celje.
Pak přejíždíme z technických důvodů do ČR, kde proběhne další výrazná redukce hmotnosti, kterou s sebou taháme a pár nepříjemností - EMG :( a pak už Tel Aviv. V ČR budeme 5. - 10.8. převážně v Praze - o víkendu jsme svolni ke všemu :)
No a do Tel Avivu se oba dost těšíme, předně jsme oba velmi zvědaví ančto poslední dobou slýcháme o tomto městě mluviti jen v superlativech. A pak se taky těšíme, až zůstaneme někde delší dobu. Tady to kočování po 2-3 týdnech je dost náročný a doslova po všech stránkách vyčerpávající. Takže pokud všechno půjde dobře a seženeme v TA ubytko, což se nám zase moc nedaří protože nejsme ochotní platit 300USD za pronájem bytu za noc !!!, tak tam zůstaneme určitě až do října.
p.s. Všem velmi doporučuju nový album Ozzyho Osbourna - vyšlo nedávno a nese název Scream. Po posledních jeho hudebních pokusech, jsem nad ním málem zlomil hůl, ale tadle fošna se mu fakt povedla. Po prvotním příjemném překvapení mě značně chytla a teď si užívám její podrobné naposlouchávám. Hudební materiál je to velmi kvalitní a Ozzy se velmi snaží a dostává se někam do kvalit Ozzmosis. A výbornej je „jeho novej“ kytarista - Gus G. Znám ho z jeho kapely Firewind, která mě extra nevzala, ale tady se mi jeho hra velmi líbí. Je to shodou okolností řek, vlastním jménem Kostas Karamitroudis, je mu 30 a mimo skvělý sóla, umí i pořádně kwrďácky rifovačky. Taky se jim na albu kurefsky povel zvuk - nuž poslechněte sobě !!!
p.p.s. pořád vzpomínám/e na Stockholm - tam bylo táááááák dobře !!!!
Thursday, July 22, 2010
Řecko ... jaké bylo?!
Sedím už pár hodin na letišti v Aténách a ještě mě tu pár hodin čeká. Mám za sebou necelé 4 hodiny spánku a snažím se pracovat, což se mi moc nedaří. Tamara se tady láme na křesílku v letištní hale vedle mě a já se nějak pokusím napsat posledních 14 dní.
Extra se mi to nechce rozvádět, ale tadle řecká návštěva se celkově až tak nepovedla. Hlavní příčinou je nemožnost internetového připojení na bytě a s tím spojené četné problémy. Je třeba sit uvědomit, že pro nás tendle výlet na Rodos neměl být dovolená, ale klasické "přesunutí" na jiné místo, kdežto jsme měli oba normálně pracovat a ve volných chvílích si užívat toho, co nové místo nabízí. Řádný a bezproblémový průběh práce byl ovšem narušen problémy s Vodafone připojením, problémy s místním wifi připojením a v konečném důsledku stavem offline v místě bydliště. Především moje pracovní podmínky vyžadují rychlé a neustálé přípojení na net (VPN), takže jsem se dostával do značných problémů. Řecký Vodafone, kdežto jsem se na typ a možnost připojení už ze Švédska dotazoval mě ještě týden tvrdošíjně ujišťoval, že možnost připojení je/bude. Pak se mi konečně omluvili, že velkej omyl a že nic nebude. Takže prostě velký trable, který především mě dost znechutily.
Po týdnu už problémy s internetem nevyvažovalo moře a řeckej salát s gyrosem, ale fakt, že lítám do kaváren sem ztrácel čas a musel makat večer místo válení se v moři prostě začal překonávat vše ostatní.
Plus se přidalo několik dalších okolností - Lindos je sice krásná, malebná a kouzelná historická vesnička pod akropolí, ale .... praská ve švech pod náporem anglických turistů, čemuž se vše ve vesnici přizpůsobuje. Předně je jich tam přehršel, takže v těch úzkých uličkách a na malých plážích není k hnutí (večer ano). Když k tomu připočítáte silnou ruskou účast + němce, čechy, italy a španěly - je to vobrovskej maglajz, kterým se neustále musíte prodírat, jakmile vytáhnete paty z bytu. Což může být příjemné, nebo snesitelné, když je tam člověk na 3 dny na vejletě, ale mě to ke konci pobytu už silně, abych byl mírnej SRALO.
Dále celej tento stav s sebou samozřejmě nese i zvýšenou cenovou hladinu v obci - takže v Londýně je levno :)
No a v neposlední řadě za naším né úplně příjemným pocitem z celé návštěvy stojí samotní řekové. Pryč je pohostinost a ochota a přátelské jednání, které jsem zde zažíval kdysi dávno, když jsem sem začal za máti jezdit. Všem už v očích bliká jen znak € a jejich novým heslem je „méně horších služeb ovšem za více peněz“. Jejich přístup je někdy fakt zarážející, zcela nestoudně a okatě všichni nahodili chování pražskejch tágařů - vochcat vás co nejvíc a pakujte se. Jeden příklad za všechny - vyhazují vás z pláže, pokud si nepronajmete lehátko - to by mě ani nenapadlo, že někoho může napadnout.
Prostě tendle vejlet určitě nestál za to, kolik stál a já jsem fakt poprvý v životě rád, že odlítám pryč z řecka. Tím myslím, fakt se těším, až odsud vypadnu a dlouho sem nepojedu.
Původně jsme dokonce měli odlítat až příští týden, ale především z těch pracovních důvodů, jsme se rozhodli zacvakat přehození letenek na dnešek - tedy o 5 dní dopředu. Fakt se těším do Slovinska, Tamara už tak ne, ale shoduje se se mnou na tom, že to Řecko nebylo letos zrovna příjemná návštěva. Možná je to prostě i tím, že jsme zvyklí sem jezdit "na dovolenou" a nějak jsme nebyli schopný se přeadaptovat - nevím - anebo spíš prostě v Řecku s "nima" nejde makat.
Ale abych jenom nenadával, výborně jsme využili víkendů a udělali si výlety po ostrově a užili si dobrého jídla v mé oblíbené taverničce v jedné vísce a "divokých" pláží. Jih Rodosu je fakt krásnej a tam bylo dobře. Navíc jsem objevil nový krásy plavání s moři, totiž s hudbou a tolik jsem toho už dlouho nenaplaval. Taky noční promítání filmů na terase našeho ubytka pod akropolí mělo velikou úroveň a přinášelo nám filmovým fandům mnohá potěšení.
Nebylo to prostě „utrpení mladého Werthera“, ale fakt se těším do civilizace :)
Extra se mi to nechce rozvádět, ale tadle řecká návštěva se celkově až tak nepovedla. Hlavní příčinou je nemožnost internetového připojení na bytě a s tím spojené četné problémy. Je třeba sit uvědomit, že pro nás tendle výlet na Rodos neměl být dovolená, ale klasické "přesunutí" na jiné místo, kdežto jsme měli oba normálně pracovat a ve volných chvílích si užívat toho, co nové místo nabízí. Řádný a bezproblémový průběh práce byl ovšem narušen problémy s Vodafone připojením, problémy s místním wifi připojením a v konečném důsledku stavem offline v místě bydliště. Především moje pracovní podmínky vyžadují rychlé a neustálé přípojení na net (VPN), takže jsem se dostával do značných problémů. Řecký Vodafone, kdežto jsem se na typ a možnost připojení už ze Švédska dotazoval mě ještě týden tvrdošíjně ujišťoval, že možnost připojení je/bude. Pak se mi konečně omluvili, že velkej omyl a že nic nebude. Takže prostě velký trable, který především mě dost znechutily.
Po týdnu už problémy s internetem nevyvažovalo moře a řeckej salát s gyrosem, ale fakt, že lítám do kaváren sem ztrácel čas a musel makat večer místo válení se v moři prostě začal překonávat vše ostatní.
Plus se přidalo několik dalších okolností - Lindos je sice krásná, malebná a kouzelná historická vesnička pod akropolí, ale .... praská ve švech pod náporem anglických turistů, čemuž se vše ve vesnici přizpůsobuje. Předně je jich tam přehršel, takže v těch úzkých uličkách a na malých plážích není k hnutí (večer ano). Když k tomu připočítáte silnou ruskou účast + němce, čechy, italy a španěly - je to vobrovskej maglajz, kterým se neustále musíte prodírat, jakmile vytáhnete paty z bytu. Což může být příjemné, nebo snesitelné, když je tam člověk na 3 dny na vejletě, ale mě to ke konci pobytu už silně, abych byl mírnej SRALO.
Dále celej tento stav s sebou samozřejmě nese i zvýšenou cenovou hladinu v obci - takže v Londýně je levno :)
No a v neposlední řadě za naším né úplně příjemným pocitem z celé návštěvy stojí samotní řekové. Pryč je pohostinost a ochota a přátelské jednání, které jsem zde zažíval kdysi dávno, když jsem sem začal za máti jezdit. Všem už v očích bliká jen znak € a jejich novým heslem je „méně horších služeb ovšem za více peněz“. Jejich přístup je někdy fakt zarážející, zcela nestoudně a okatě všichni nahodili chování pražskejch tágařů - vochcat vás co nejvíc a pakujte se. Jeden příklad za všechny - vyhazují vás z pláže, pokud si nepronajmete lehátko - to by mě ani nenapadlo, že někoho může napadnout.
Prostě tendle vejlet určitě nestál za to, kolik stál a já jsem fakt poprvý v životě rád, že odlítám pryč z řecka. Tím myslím, fakt se těším, až odsud vypadnu a dlouho sem nepojedu.
Původně jsme dokonce měli odlítat až příští týden, ale především z těch pracovních důvodů, jsme se rozhodli zacvakat přehození letenek na dnešek - tedy o 5 dní dopředu. Fakt se těším do Slovinska, Tamara už tak ne, ale shoduje se se mnou na tom, že to Řecko nebylo letos zrovna příjemná návštěva. Možná je to prostě i tím, že jsme zvyklí sem jezdit "na dovolenou" a nějak jsme nebyli schopný se přeadaptovat - nevím - anebo spíš prostě v Řecku s "nima" nejde makat.
Ale abych jenom nenadával, výborně jsme využili víkendů a udělali si výlety po ostrově a užili si dobrého jídla v mé oblíbené taverničce v jedné vísce a "divokých" pláží. Jih Rodosu je fakt krásnej a tam bylo dobře. Navíc jsem objevil nový krásy plavání s moři, totiž s hudbou a tolik jsem toho už dlouho nenaplaval. Taky noční promítání filmů na terase našeho ubytka pod akropolí mělo velikou úroveň a přinášelo nám filmovým fandům mnohá potěšení.
Nebylo to prostě „utrpení mladého Werthera“, ale fakt se těším do civilizace :)
Thursday, July 8, 2010
Lindos
No a konečně se blížím ke konci toho, co jsem chtěl dneska blognout. Pořád sedím v tom stejným baru a Němci mají posledních 10 minut na to, aby vyrovnali zápas se Španělskem (doufám, že se jim to nepdaří). Jsme v Lindosu, což je malebná a kouzelná historická vesnička uprostřed Rhodosu. Je to silně anglickej "rezort" - angličané, kdysi Rhodos ovládali a Lindos je v podstatě anglická riviéra. Nicmméně místo si udržuje neskutečnou atmosféru mírně podobnou Českýmu Krumlovu. Historická vesnička na úpatí starobelého hradu s křivolakými uličkami, plážemi, bary, obchůdky a restauracemi. Bydlíme, díky mojí máti, na skvělým místě nad pláží, opět v podhradí, ráno a přes den chodíme k moři plavat nebo jen relaxovat a je tu výborně. K podrobnějšímu popisu a "obrazovému zpravodajství" se pokusím dokopat, co nejdřív. Teď už si jdu v klidu vychnutnat německou porážku s dobře vychlazeným točeným Mythosem.
Přelet nad evropským hnízdem
Krátká poznámku k přeletu Stockholm -> Řecko. Letěli jsme přes Prahu a tam jsme měli asi 7 hodin mezi letama (bohužel díky zpoždění nám to naskočilo až na 12) a tak jsem si takhle v neděli odpoledne "skočil" pro něco do Alzy do Holešek. Už tam sem si najednou připadl podobně jako kdysi, když jsem přijel "prozkoumat" Bulharsko. Prostě, je to jinej svět, nijak extrémně, ale ten rozdíl byl jasně čitelnej. Nenapadá mě moc jak jinak to popsat, ale prostě tohle srovnání mě hned napadlo. Nicméně mnohem větší a jasnější byl ten rozdíl při příletu do Řecka a při prvním dní zařízování na Rhodosu - to už je „jiná planeta“. Změna Švédsko —> Řecko je fakt velmi markatní. Těžko se dá věřit, že jsme pořád v EU. Myslím, že není nutný rozebírat do detailů a pozor, nemyslím to nijak negativně, Řecko mám velmi rád. Každopádně si najednou připadám jako buď v jiným století nebo na jiným kontinentu - prostě druhý konec žebříčku životní úrovně v EU. Ale každá země má halt něco, tady je halt výborný teplý moře a skvělej gyros. K popisu Lindosu se dostanu jindy. Chtěl jsem jen nastínit, nevím jestli se mi to podařilo, ten pocit "cestování v čase“, kterej mě při a po tom přeletu přepadl.
I ♥ Stockholm
Tak jsem překonal zatím svůj největší blog blok a rozhodl jsem se, že přece jen budu v blogu pokračovat.
Chci se ještě vrátit ke Stockholmu, k čemuž jsem se bohužel nedokopal při přeletu do Řecka. Teď už sedím v baru, a jedno oko mám na semifinále Německo vs. Španělsko, na Rhodosu a po 2 dnech tady v krásný vesničce Lindos už se mi možná bude hůř vzpommínat na švédský kouzlo.
Stockholm.
Před dvěma rokama mi bylo nahlédnouti jeho atmosféru a teď jsme se do ní velmi hladce a lehce ponořili. Pro nás to bylo především město parků, který jsou večer co večer plný lidí všech věkovejch kategorií. Všich polehávají, posedávají a baví se pod širým nebem. I o půnoci je pořád světlo a teplo, takže švédové zcela jednoznačně konkurují, možná i předčí proslulé jižanské národy v nočním životě. Město "tepe" velmi dlouho a i kolem půnoci jsou restaurace a bary velmi rušné. Ještě jednou musím zopakovat, že vše probíhá ve velmi přátelské a veselé atmosféře. Všichni jsou družní a prostě si užívají dlouhých, teplých letních dnů. Mimochodem to posedávání v parcích není až tak spojeno s alkoholem, jak by mnozí čekali, nebo jak je tomu u nás, když se podívám na Kampu nebo třeba Petrský zahrady v Brně. Spousta švédů jde pouze na piknik, grilovačku (grily na jedno použití). Případně si s sebou vemou sedmičku vína na 3 lidi, nebo pár třetinek piva, ale spíš převládalo víno, když už byl alkohol. Neviděl sem tam za celou dobu nikoho extra opilýho.Pár lidí v dobré náladě, ale žádný velký "kalení".
Stockholm je taky město cyklistů - cyklostezky jsou úplně všude, město je jimi protkáno jako pavučinou. Výjimkou nejsou nadúrovňové křižovatky cyklostezek, běžné sou 4 proudé stezky, vše je doplněno semafory a značkami. Stockholm byl pro nás taky město neustálýho bruslení. Najeli jsme podle mýho odhadu něco kolem 150 km za těch 14 dní a užili si spoustu triků a výuky na několik oblíbenejch místech jako stvořenejch pro blbnutí. Ty cyklostezky úzce souvisí s jedním obecným jevem - Stockholm jako město poskytuje velkou spoustu možností, ať už jsou to ty stezky, nebo upravený parky, rampy a skateparky, beachvolejbalový a jiný hřiště - vše "zdarma" a na vysoké úrovni.
Životní úroveň je tam zcela jasně a evidentně velmi vysoká. Nebudu sáhodlouze popisovat průběh očkování proti žloutence, který nám v rámci série vyšlo na Stockholm, ale jen letmé seznámení s úrovní zdravotnictví dává tušit trošku, že tam bude péče o nemocné trošku jinde než u "obvoďáka v Bezdíkově".
Úroveň služeb je tam taktéž velmi vysoká a těším se až, jestli někdy, dorazí taky do "našeho srdce Evropy". Švédové jsou ve službách podle mě lepší než třeba ti australané, úroveń mají stejnou, ale nemají to „falešný kamarádství“ - to dementní "hau ár jů“, to vykecávání o počasí, tydle "negativa" prostě chybí. Švédové jsou vstřícní, přátelští, nicméně struční a praktičtí. Všichni rádi poradí a pomůžou, ale neobalují se prázdnými frázemi. Takže ano, jde to velmi úžasně a dokonce bez "how are you". A to i přesto, že všichni švédi umí perfektně anglicky a je to v podstatě jejich druhej jazyk.
Ančto se mě někteří ptáte tak se musím dotknout i jedné negativní stránky, která je nicméně důležitá - cenová hladina. Přátelé, je tam draho, kurefsky. Vemu to jenom příkladama, který jsme na vlastní kůži zažili, ceny dám v €, ale platí sem tam korunama švédskejma:
malý pivo místní Spendrups (velmi populární), v normál restauraci - 3€;
malý pivo dánskej Carlsberg na zahrádce v parku - 4,5 €;
velký pivo Staropramen / Guiness v několika barech - 6,5 € - Staropramen je sračka i ve Švédsku, do Starobrna sem si netroufl;
1 jídlo + salát v normální restauraci - 50 € - obrovský porce výbornýho jídla;
gyros v řeckým fast foodu - 6,5 € - obrovskej;
kebab v tureckým hladovým vokně - 4 €;
plešky Heinekenu v 7/11 - 2€.
Plus je tam dost drahý jídlo v normálních kšeftech - chleba, šunka, mlíko atd. všechno tak 2x tolik, co u nás.
Takže shrnuto podtrženo - Stockholm je úžasný město, který jsme si oba velmi zamilovali. Velmi dobře se tam žije, je tam krásně a příjemně. Navíc nebylo moc práce, takže jsme měli hodně volnýho času na zotavení se po pivní pražské smršti a hodně jsme sportovali. A přestože nám, hlavně mě, nějakej čas na prozkoumávání městě ubral Wimbledon (Vamos Rafa) a fotbalový Mundial, pořád nám ho zbylo spousta na poznávání města.
Takže Stockholm miluju, všem doporučuju, ale jak řikají místní rodáci „You don´t wanna come here in winter“.
Chci se ještě vrátit ke Stockholmu, k čemuž jsem se bohužel nedokopal při přeletu do Řecka. Teď už sedím v baru, a jedno oko mám na semifinále Německo vs. Španělsko, na Rhodosu a po 2 dnech tady v krásný vesničce Lindos už se mi možná bude hůř vzpommínat na švédský kouzlo.
Stockholm.
Před dvěma rokama mi bylo nahlédnouti jeho atmosféru a teď jsme se do ní velmi hladce a lehce ponořili. Pro nás to bylo především město parků, který jsou večer co večer plný lidí všech věkovejch kategorií. Všich polehávají, posedávají a baví se pod širým nebem. I o půnoci je pořád světlo a teplo, takže švédové zcela jednoznačně konkurují, možná i předčí proslulé jižanské národy v nočním životě. Město "tepe" velmi dlouho a i kolem půnoci jsou restaurace a bary velmi rušné. Ještě jednou musím zopakovat, že vše probíhá ve velmi přátelské a veselé atmosféře. Všichni jsou družní a prostě si užívají dlouhých, teplých letních dnů. Mimochodem to posedávání v parcích není až tak spojeno s alkoholem, jak by mnozí čekali, nebo jak je tomu u nás, když se podívám na Kampu nebo třeba Petrský zahrady v Brně. Spousta švédů jde pouze na piknik, grilovačku (grily na jedno použití). Případně si s sebou vemou sedmičku vína na 3 lidi, nebo pár třetinek piva, ale spíš převládalo víno, když už byl alkohol. Neviděl sem tam za celou dobu nikoho extra opilýho.Pár lidí v dobré náladě, ale žádný velký "kalení".
Stockholm je taky město cyklistů - cyklostezky jsou úplně všude, město je jimi protkáno jako pavučinou. Výjimkou nejsou nadúrovňové křižovatky cyklostezek, běžné sou 4 proudé stezky, vše je doplněno semafory a značkami. Stockholm byl pro nás taky město neustálýho bruslení. Najeli jsme podle mýho odhadu něco kolem 150 km za těch 14 dní a užili si spoustu triků a výuky na několik oblíbenejch místech jako stvořenejch pro blbnutí. Ty cyklostezky úzce souvisí s jedním obecným jevem - Stockholm jako město poskytuje velkou spoustu možností, ať už jsou to ty stezky, nebo upravený parky, rampy a skateparky, beachvolejbalový a jiný hřiště - vše "zdarma" a na vysoké úrovni.
Životní úroveň je tam zcela jasně a evidentně velmi vysoká. Nebudu sáhodlouze popisovat průběh očkování proti žloutence, který nám v rámci série vyšlo na Stockholm, ale jen letmé seznámení s úrovní zdravotnictví dává tušit trošku, že tam bude péče o nemocné trošku jinde než u "obvoďáka v Bezdíkově".
Úroveň služeb je tam taktéž velmi vysoká a těším se až, jestli někdy, dorazí taky do "našeho srdce Evropy". Švédové jsou ve službách podle mě lepší než třeba ti australané, úroveń mají stejnou, ale nemají to „falešný kamarádství“ - to dementní "hau ár jů“, to vykecávání o počasí, tydle "negativa" prostě chybí. Švédové jsou vstřícní, přátelští, nicméně struční a praktičtí. Všichni rádi poradí a pomůžou, ale neobalují se prázdnými frázemi. Takže ano, jde to velmi úžasně a dokonce bez "how are you". A to i přesto, že všichni švédi umí perfektně anglicky a je to v podstatě jejich druhej jazyk.
Ančto se mě někteří ptáte tak se musím dotknout i jedné negativní stránky, která je nicméně důležitá - cenová hladina. Přátelé, je tam draho, kurefsky. Vemu to jenom příkladama, který jsme na vlastní kůži zažili, ceny dám v €, ale platí sem tam korunama švédskejma:
malý pivo místní Spendrups (velmi populární), v normál restauraci - 3€;
malý pivo dánskej Carlsberg na zahrádce v parku - 4,5 €;
velký pivo Staropramen / Guiness v několika barech - 6,5 € - Staropramen je sračka i ve Švédsku, do Starobrna sem si netroufl;
1 jídlo + salát v normální restauraci - 50 € - obrovský porce výbornýho jídla;
gyros v řeckým fast foodu - 6,5 € - obrovskej;
kebab v tureckým hladovým vokně - 4 €;
plešky Heinekenu v 7/11 - 2€.
Plus je tam dost drahý jídlo v normálních kšeftech - chleba, šunka, mlíko atd. všechno tak 2x tolik, co u nás.
Takže shrnuto podtrženo - Stockholm je úžasný město, který jsme si oba velmi zamilovali. Velmi dobře se tam žije, je tam krásně a příjemně. Navíc nebylo moc práce, takže jsme měli hodně volnýho času na zotavení se po pivní pražské smršti a hodně jsme sportovali. A přestože nám, hlavně mě, nějakej čas na prozkoumávání městě ubral Wimbledon (Vamos Rafa) a fotbalový Mundial, pořád nám ho zbylo spousta na poznávání města.
Takže Stockholm miluju, všem doporučuju, ale jak řikají místní rodáci „You don´t wanna come here in winter“.
Subscribe to:
Comments (Atom)