Technická cestovní ...

Ještě pár technických věcí k tomu cestování nebo abych byl přesnější - přesunování. Je to z hlediska plánování celkem náročné, což mě jako člověku, který si libuje v naprostém "neplánování" né tak úplně vyhovuje. Například už velmi přesně řešíme odlet do Tel Avivu na začátku srpna - resp. dokonce máme letenky. Hrůza mě jímá, když si uvědomím, že přesně vím, co budu dělat za měsíc a půl.

Každopádně bez toho to nejde ... vidím to jako nutné zlo. Taky ty kratší pobyty a častější přesuny jsou z hlediska plánování složitější - tento týden odlítáme na Rhodos, tam 3 týdny, pak letadlem do Slovinska, tam týden, pak vlakem do Prahy, tam 5 dní, pak letecky Tel Aviv - kamžto se těším už jenom proto, že tam budem doufám aspoň 2 měsíce na jednom fleku :) Tedy jestli seženeme ubytování ... 

Dalším problémem zůstává váha našich zavazadel:

Todle jsou naše krámy po 2. zevrubném kole balení a vyhazování. Celkem 75 kg.

Těch pětasedmdesát kilo (což je 10 kilo nadváha) nám díky benevolenci slečny na check-inu a úměrnému rozložení přetížení prošlo do Stockholmu - správně jsme měli mít 3 x 15 (kufry) + 2 x 10 (bágly) - Ryanair. Zpátky nám to už ovšem projít nemusí, takže si budeme brusle posílat poštou ze Stockholmu do čech, kde si je vyzvedneme - doufám - před odletem do Izraele. Takže začínáme řešit i logistické problémy a tu váhu budem muset snížit za cenu určitých nákladů - lehčí kufr, lehčí a menší disky, lehčí a menší foťák ... brusle nedáme !! Pořád je považujeme za nejlepší pomůcku k prozkoumávání měst (kromě Prahy).

Jinak teda, pokud jste někdo v Praze - asi ne - tuto neděli tzn. 4.7. a nemáte nic lepšího na práci, tak my máme 4 hodiny fóra na letišti při přestupu Stockholm -> Rhodes. Zn. mariášníci vítání.

No a mezi 5. a 10. srpnem budem taky v Praze, takže bude možný provést KKK + S - kalba, karty, klábosení + sport :)

Stockhom "objektivem X2" i objektivem Canonu

Davy čumilů očekávajících svatební dementákov ...

Švédský parlament - nad ním si můžete povšimnou formace stíhaček, který se tu během svatebního dne proháněly na počet novomanželů - Tamara prohlásila, že ten ženich vypadá dost "suspicious".

I takhle se na Stockholmských ostrovech bydlí.

Město parků a "historicko-ovocných" areálů.

Některé ostrovy - pořád jsme velmi blízko centra - jsou doslova zalesněny ála Vysočina.

Moje současné pracoviště - to křeslo je skvělej posez !!

Obývák / pracovna - bohužel už po explozi "shitbomb".

Pohled z našeho balkónu do dvora našeho bloku.

Sem chodíme plavat - za zády po levé straně mám krytou část areálu.

Většina ostrovů je skalnatých.

Vysedávačka na lodích.

Ovšem naprosto nejoblíbenější je kalba v parku.

Tady jsme se nechali zlákat i my. Pořád jsme na centrálních ostrovech.

Gamla Stan - centrální ostrůvek se starým městem.

Národní muzeum, kamžto se právě chystáme.

Södermalm - ostrov na kterém bydlíme (ale až daleko "za kopcem").

Város liget

Jedna rychlá, jednou jsem se v Széchenyi bavil s někým o porovnání Város ligetu a Brna - pro představu připojuju rychlou montáž.

Další zprávy už opět budou ze Stockholmu, jen jsem si dneska na todle srovnání ani nevím proč vzpomněl.

Stockholm

Stockholm je město přátelské. Velmi přátelské.

Měl jsem ten pocit už před dvěma lety, když jsem tu dělal výstavu a okamžitě se mi vybavil při prvním výstupu z autobusu na hlavním nádraží. Jsme už (bohužel) v půlce našeho pobytu a pořád se to potvrzuje. Žije se tu příjemně, přátelsky, v naprosté pohodě a na vysoké úrovni :)

Bydlíme na výborným místě na hlavní ulici protínající ostrov Södermalm - Götgatan. Bydlíme v tom vnitrobloku, takže "poklidnej dvůr", ale jak vylezeme ven tak jsme ve víru dění. Götgatan je velmi živej "bulvár" plnej restaurací, obchůdků, kebabů, obchoďáků, parků a hlavně lidí. Je to jedna z centrálních tepen Stockholmu, hlavní na Södermalmu. To je přesně to, co máme oba rádi. Mě osobně hodně připomíná melbournskou Chapel Street, kterou sem si fakt zamiloval, takže se tu cítím, jako ryba ve vodě. Život, ruch, ale přitom pohoda. Opět se z Prahy nabízí pouze mírná podobnost s Vodičkovou, ale to je přece jen jiná kategorie. Chybí zahrádky a parčíky a délka je někde jinde.
Stockholm je taky město parků a zeleně, na každým kroku tu zakopáváte o lavičky, trávníky a místní toho náležitě využívají k piknikům nebo jen "letní opalovačce". Znovu se nemůžu ubránit příměru s Prahou (kterou mám velmi rád), ale kde tento pocit prostě nemám a parky a hlavně jejich nějaká úprava tam samozřejmě chybí. Možná i proto je v Praze ten pocit shonu, spěchu a všeobecnýho chaosu mnohem větší než třeba tady. I když je tu hlavní metrová (mimochodem metro je Tunnelbana) stanice propojená s hlavní vlakovou a busovou, což je mraveniště nepředstavitelný, tak pořád tu nemám ten pocit honičky jako na Václaváku. Inu každé město má svoje.

Samozřejmě neskutečně výbornou věcí je délka dne. Dneska vyšlo slunce 03:32 a zapadne 22:08, řídká tma se snáší pouze na pár hodin po půlnoci. Navíc tu máme slunečný, teplý letní dny takže naprostá paráda. Přes den chodíváme bazén plavat, máme ho za rohem, A večer podnikáme delší výpravy na bruslích po městě a ostrovech. Stockholm je bruslařský ráj - všude jsou upravené cyklostezky a jen málo míst je nedostupných. Z hlediska cyklistiky jsem neviděl město s lepší infrastrukturou, není tu výjimkou víceúrovňové křížení několika cyklostezek, přičemž některé jsou až čtyřproudé. Každopádně bruslí se paráda i díky obrovské ohleduplnosti řidičů ke všemu, co se na silnici pohybuje. Tedy i mě, mnohdy velmi neukázněnému pošukovi na bruslích.

No prostě Stockholm je jasná láska a je nám tu moc dobře. Navíc máme i pěknej, velkej byt. K našemu překvapení nám jej nepropůjčil mladý pár, jak jsme původně čekali, ale bydlíme v zařízeném bytě 5ti člené rodiny. Celá rodinka odjela na 14dní na venkov a řekla si, že zkusí pronajmout byt. Byli z toho celí narvózní a táta nám sdělil, že ještě, když nás šel na metro vyzvednou tak se mu honilo hlavou, že pokud se mu nebudeme pozdávat tak prostě uteče e nebude zvedat telefon :) Ale všichni sme si vzájemně "padli do oka" a tak si teď máme k dispozici né byt, ale menší palác :) Bohužel jsem ho zapomněl vyfotit předtím než jsme tady vybuchli naši tzv. "shitbomb", což je náš vnitřní termín pro stav bytu, který nastane několik desítek minut poté, co otevřeme naše kufry :) Nicméně vězte, že byt je to pěknej.

No nic, venku je krásně, je třeba vyrazit na bazén.

PP aneb Pivo a Praha

Abych tak řekl, pivní Praha. Máme před sebou poslední noc - respektive už jen její konec a tak jen střelhbitě.
Blogovat moc o pobytu v Praze nemá smysl - většinu z vás jsem tu potkal. Bylo tu dobře a žil jsem tady podobným stylem jako kdysi - samá kalba. Normálně se těším do Stockholmu na abstinenci. Fakt nás ta Česká republika a plzeňská dvanástka nějak zmohly. Stihli jsme skoro všechno, co jsme chtěli, ale především sportu bylo mnohem méně, než jsme chtěli.

Jinak ve Stockholmu budeme 14 dní - pokusím se poslat pár fotek a postřehů - mám to město rád. Pak nás čeká Řecko, Slovinsko a pak Praha. Moje cestovní plány trošku narušila návštěva lékaře ohledně mejch zápěstí - vypadá to na karpály (karpální tunely) na obou rukou, takže se budu muset v srpnu otočit na vyšetření a v říjnu se tu zdržet na operaci - nejsem z toho extra nadšenej, ale nedá se nic dělat. No každopádně tu budu "co chvíli", takže se aspoň budu moct uvidět s těma pár lidma, který sem tentokrát nestihl, což mě v některejch případech obzvláště mrzí.

Jinak po druhým kole balení se nám pohodlně daří vlézt se do 3 kufrů a 2 batohů, co se do objemu týče. Bohužel se nám nedaří splnit limit 15kg na kufr do zavazadlovýho prostoru a tím pádem se bojím, že budu mít problém i s nadváhou zavazadla do kabiny. No uvidíme.

Pocity - přes problémy s "nadváhou" (zavazadel) veliká „lehkost bytí“. Navíc se musím přiznat, že se jaksi těším ven z ČR. Mám pro to několik důvodů, který můžu později s více zkušenostma rozvést, ale teď to vemu šmahem páč se mi navíc zavíraj voči.
Pocit "on the road" je až drogově návykovej (a to jsem zatím zelenáč). Jsem na fleku 3 týdny a už mě svědí zadek, i když to bude spiš ta kožena sedačka.
Těším se strašně moc do státu, kde nebudu rozumět lidem okolo sebe. V tramvaji, v hospodě atp. Zvykl jsem si na tuto pohodu v Maďarsku a teď mi to tady strašně chybí. Je to neskutečnej vnitřní klid (aspoň pro mě) nerozumět blábolům ostatních spoluobčanů.
Fakt se těším na trošku odpočinku - Praha byla silně pivní, programově nabitá a místy vyčerpávající - navíc se asi i projevuje pražskej shon, mumraj a vůbec někdy až hektická atmosféra města - v Budapešti je klid, pohoda, čas plyne až lahodně líně. Prostě jsem už odvykl ruchu mý voblíbený Vodičkovky :)

Takže s heslem v Praze je blaze, ale hurá pryč ... mizíme do Stockholmu.

Obrazem

Můj "mobilní kancl" toho času u Hajda- místo se mění - bordel zůstává :)

Tak todle jsou naše krámy - plus jsem zapomněl na hromadu přihodit 2 batohy, které jsme měli s Tamarou na zádech. Všechno ještě projde velkou redukcí do 3 kufrů a 2 batohů - teď máme ještě hodně krámů navíc "do Prahy". Když jsme takhle kráčeli halou pražskýho "hlaváku" ověšení tímto proviantem (každej 2 bágly, kufr a tašky) poznamenala Tamara - "jsme cigáni" :) Inu, na tom kočování něco je :)

Na cestě

Takže ... odstěhoval jsem se z Budapešti. Z města, v kterém jsem začal psát blog. Z města, kde mi bylo moc dobře, kde se dobře žije a "kouří".

Poprvé v životě jsem v podstatě "homeless" - nemám žádný klíče od "vlastního" bytu. Hodláme s Tamarou pouze cestovat s kufry a batohy. To je plán na následující neurčitý počet měsíců, možná pár let.

Předně je to úžasný pocit - chtěl sem se do tohoto stavu dostat už nějakou dobu předtím, původně jsem chtěl v Pešti zůstat dýl a až pak se vydat "na cestu", ale setkání s Tamarou toto rozhodnutí uspíšilo. A přestože jsem tento stav měl v hlavě už pár let, je určitě Tamařino pokopnutí tím konečným impulzem, kterej mě sem pokopl. Navíc jelikož je ona sama je víceméně takhle na cestě již několik let tak mi pomáhá v určitejch technickejch věcech. Každopádně, skvělej pocit, že jsem se do tohoto již pár let kýženého stavu dostal.
Rozprodal jsem spoustu krámů a něco jsem uskladnil na dobu neurčitou, sbírku filmů dal k užívání sestře (opatruj ji) a teď mám sbaleno v kufru a několik batozích. Ještě pořád bojuju s váhou a budu muset věci ještě trošku zredukovat, ale to jsou detaily, který nechci řešit. Taky bych chtěl ten blog trošku zestručnit a spíš zpravidelnit, ale to se mi moc nedaří.

Ještě jednou - bejt takhle free bez věcí je pro mě skvělý. Vlastnictví mě poslední roky děsilo a mít třeba auto je pro mě noční můra. V tomto ohledu se dostávám k mému ideálu a je i blaženě. Těším se na vše, co přijde a jsem žádostiv nových poznatků a zážitků.

Jinak na pracovním poli se nic nemění, stále překládám a kreslím stánky - pracoviště jsem vyřešil tak, že je mobilní. Potřebuju jen rozumně rychlej internet - to je v současnosti mé hlavní a dá se říci jediné pracovní omezení.

Stěhování rozebírat nebudu, bylo celkem příjemné a bezproblémové - hlavně už sem se stěhoval tolikrát, že v tom mám jisté zkušenosti :)

Momentálně se po krátkých zastávkách v Brně a Ostřešanech (taková malá dí ... víska u Pardubic, s příjemnými domácími) nacházím v Praze a  budem tady až do 18. 6. než odletíme na 14 dní do Stockholmu.

V Praze je blaze - i když to deštivé počasí trošku leze na mozek - je tu beach volejbal, divadlo Komedie (to mi venku schází hodně, miluju ho), hospůdky (ty prubnem dneska) a hlavně zase lidi, který sem dlouho neviděl. Prahu jak víme mám prostě velmi rád.

Mimochodem jsem nepoučitelní, co se očkování týče - včera jsme šli do centra očkování - já pro žloutenky a Tamara pro žlutou zimnici a dneska tu máme plánovanou větší kalbu - samozřejmě, že bysme po těch vakcínách neměli pít - nic by se nám nestalo jít v pondělí :( No, ale halt čovek muší něco vydržet nah? Takže, "jednu plzeň, prosím" ....

P.S. Děkuji všem, kdož nás ubytovali a pohostili :)

Volby

Musím jen krátce k volbám, protože jsem je velmi sledoval a dokonce jsem i volil :) Z čehož mám vždy radost, ale ne vždy se mi podařilo se k urně dostat.
Vyšlo mi to krásně s tím stěhováním z Pešti. Nechci to moc rozebírat, protože sem už sem se o volbách s různejma lidma nasekal rozborů až hanba nicméně:
- mám radost, že sem během kampaně nebyl v ČR
- Václav Moravec ztratil soudnost
- volil sem ODS, přestože můj kůň je Karlik, ale nesedí mi pár lidí, co má ve straně a ODSce to mělo větší  smysl hodit
- celkově mám radost z výsledku :)
- děsila mě a stále děsí strana Věci veřejné a jeji vedoucí - mr. magor John, kterýho bych zavřel do cvokhauzu jen by fiklo - nicméně například můj otec je volil, čímž mi málem přivodil infarkt
- povolební vývoj se mi celkem líbí a snad toho Johna ukočírujou
- Paroubek na hnůj (konečně)

Navíc mám radost, že se názorově shodnu s většinou (drtivou) svého okolí :)
P.S. kdo sakra volí ty socany ? :DDDD

Hokejový komentář

Jsem už v Praze a na cestách, ale musím se ještě vrátit k pár věcem.
Tak jsem si užil mistrovství světa v hokeji a to převážně proto, že jsem sledoval zápasy na jiných než českých televizích - tedy bez českých komentátorů, kteří mi zaručeně dokáží znechutit jakýkoliv sport i zápas a hokej obzvláště, protože při něm jsou naši komentátoři obzvláště vtipní.

Hned v základní skupině jsem svůj první zápas zkusil s českým komentářem a po 5ti minutách jsem to vzdal. Opět velmi fištrónské poznámky, nekritičnost a v podstatě blábolení s přehrávanejma emocema.
Postupně jsem začal sledovat přenosy švédské, ruské a americké, jednou tuším finy.
Kromě ruskejch, jsou všichni komentátoři lepší než naši a ruskejm nerozumím tak moc, takže je upřednostňuju proti českejm.
Naši komentátoři maj evidentně ruskou školu, protože ti ruští taky nezavřou hubu, ale melou víc fakticky, mám pocit, že se nesnažej bejt za každou cenu vtipní - asi nejsou takoví mistři slova jako naši. Ale nezavřou hubu, melou furt a ani moc nesledujou dění na hrišti - rozebíraj starý zápasy a tak. Oblíbená fligna ruskejch stejně jako našich - neustálý vopakování času - diváci jsou asi slepí a neumějí si to přečíst - právě běží 11. minuta a stav je 2:0 - ano to opravdu potřebuju slyšet.
Nejlepší jsou amíci - velmi věcné, pouze k dění na hřišti. Puk má ten a ten, nahrál blbě/dobře, golman se přesunul, špatná přihrávka, trenér poslal jinou pětku. Nic jinýho.
Švédi na tom byli podobně - naše semifinále se švédama sem jel právě na švédech a samozřejmě sem moc nerozuměl - ale byli hodně kritičtí ke svejm hráčům. Neřvou jak blázni. A vůbec měli velmi kultivovanej projev.
Finále jsem pak dal na rusech - kteří mleli pořád, ale kupodivu na nás nenadávali a spíš negativně komentovali výkon jejich super týmu. Vše se změnilo po Jágrově hereckým výkonu - to se vobuli do rozhodčích a pak už jsem zvuk raději vypnul. Na naše jsem v těch závěrečnejch minutách neměl odvahu.

Nicméně naše komentátory už zkoušet nehodlám a naprosto nechápu jejich "popularitu" - opět sem se přesvědčil, že sport je nejlepší bez komentáře.

Roland Garros teď jedu převážně na polákách a taky sou lepší než naši - fakta, logika, rozbor, když je chvíle a když je to třeba.