UKRAJINA

tak konečně mám chvilku na menší rychlej report :)
tady je ilustrační mapka cesty
day 1 - Budapešť -> Pardubice - jen cesta pro auto - kalba do 5 do rána --> vstávačka později --> předznamenání časovýho režimu cesty - ponocování a ranní vylehávání.

day 2 - jízda s kocovinou do Krakowa - Krakow překvapil jak je pěknej, příjemná hospůdka a slušnej motel, nějakej festival v centru takže všude milion lidí a slušnej noční život

day 3 - Krakow -> Lvov - Ukrajinská hranice celkem pohoda - měli sme štěstí a přijeli sme když tam bylo úplně prázdno, takže sme byli první auto v nové várce, kterou si tam pustili. Bohužel první co nám dali byli kartičky pro vjezd a výjezd z Ukrajiny a okamžitě sme nasrali nerudnýho celníka protože sme neměli ani jednu tužku. Chvíli se nás ptal, kde ju má vzít a pak nám pučil od kolegy a poslal nás do fronty zpátky. Pak rutinní prohlídka auta hurá v Ukrajinu. Lvov až na pekelnej stav vozovek moc pěkný město, luxusní hotel za pár babek, levný pivo i cigára, opět nečekaně plno lidí na ulicích v noci i když ne zrovna moc otevřenejch podniků.

day 4 Lvov - Vinnitsa (nebo jak se to píše) - Cesta děsivě nudná - vybrali sme si asi nejhorší cestu na průjezd Ukrajinou - jediný co sme viděli byly nedozírné pláně ničeho. Tady nastaly první problémy s policií. Ukrajinské vesnice podél naší cesty se vyznačovaly tím, že neexistovaly. Jediný co na ně upozorňovalo byla důmyslně skrytá značka s názvem, pak následovaly dva polorozpadený baráky a pak vesnice s koncem. Na jednu takovou nás upozornila policejní hlídka, která nás v ní zastavila a naměřila mi 92km/h. Byl jsem slušně pozván do auto a tam jsem 15 minu poslouchal horentní sumy, který můžu dostat jako pokutu. Pak následovalo významené mlčení. Neznalý místních poměrů, jsem nic neříkal a tak jsem dalších asi 5 minut poslouchal, jaký zločin jsem provedl a při další významné pomlce jsem již nabídly "děngy". Spravilo to 200 hriven a 20USD. Bohužel stejná zkušenost se opakovalo asi za 3 hodiny, v místě kde měla silnice 4 pruhy, byla noc a vesnice byla důmyslně skryta tak, že prostě nebyla. Pouze značky. Tentokrát jsem již nečekal na výklad a rovnou nabídl 10 USD a domluvili sme se na 30 nakonec. Opět velmi slušné a přátelské jednání zakončené upozornění na další hlídku o 2 věsnice dále. Do Vinnitsy sme přijeli v noci, ubytovali se v jediném hotelu na náměstí a do rána pařili v tamním baru otevřeném tuším do 4. Konec si moc nepamatuju.
day 5 - Cestou z Vinnitsy na dálnici do Oděsy opět střet s policisty, tentokrát nezastavení na STOPce uprostřed holé pláně při najíždění na zcela prázdnou hlavní silnici. Řídila kámoška, nicméně postup stejný - dalších tuším 40USD.

day 6 Oděsa super město. Ubytování v kdysi luxusním nyní rozpadajícím se megahotelu. Ale město jinak má úroveň, super se v něm bruslí, je tam pořád velmi levně a fakt se nám tam moc líbilo. Potěmkinovy schody na bruslích byla třešnička :) - No a odpoledne sme vyrazili v Kišiněv. Neznalí toho, že moldavské město Tiraspol kolem něhož sme chtěli do Moldávie se prohlásilo za hlavní město nezávislé republiky podněstří. Hranice s Moldávií byly prázdné, ale strávili sme tam asi 3 hodiny placením poplatků a uplácením. Celníci nás nechtěli pustit do Moldávie s půjčeným autem (měli jsme v ruštině plné moc na řízení a na ukrajině všem stačily). Musel sem je uplatit kartonem plzně, nicméně řekli nám, že budeme mít ještě problémy. A ty nastaly velmi brzy. Jeli jsme v noci a chtěli sme jet po "dálnici" Tiraspol -> Kišiněv. Ale uprostřed ničeho najednou byly závory a vojenská hlídka. Zastavíl sem u závor, vojáci mě otočili a už u mě byl policajt, že prý sem u něj nezastavil, když mi ukazoval STOP. Vůbec sem ho v noci neviděl, podle mě tam nebyl. Vzal si mě do linkusáku a hučel do mě, že sem hovado, když jedu do jejich země a nerespektuju jejich zákony. Chtěl mě někam odvážet, ale dal sem mu posledních 10 USD a on mě vysvětlil, že ta dálnice je zavřená a já musím přes okresku přes město Tigina / Bender. V té chvíli sem stále netušil, že se jedná o Podněsterskýho magora. Inu vyjeli sme do Benderu, v něm zabloudil a poslední karton plzně padl na náhodného moldavce, kterej s náma ochotně sedl do auta a z Benderu nás vyvedl - jedinej komu sem to rád dal. No za Benderem veliká policejní stanice - 2 jakýsi polorzpadený linkusy a v nich asi 5 policajto/vojáko/celníků. Jinak nikde nikdo pustina. Měli už echo od kolegy z dálnice a tak sme tam strávili asi 2 hodiny. V té době sme měli 4EUR a jinak nic, co bychom nabídli. Takže mě si odstavili k autu, kámošku odvedl jeden maník za linkusák a tam se dožadoval "orálního sexu". Když zjistil, že nepochodí, začali spouštět další hrůzy o pokutách a protokolech, ale nakonec jim přece jen došlo, že z nás nic nedostanou a pustili nás. Ale fakt mi nebylo příjemně. V Kišiněvu jedinej hotel a v něm jako zjevení banda fotbalovejch UK fanoušku, kteří nám problém Tiraspolu a podněstří vysvětlili. Takže sme si s nima dali pivko a ani nevím jak sem pád do kanafásu. Jinak z moldávie čiší chudoba a komunizmus.

day 7 & 8 pouze přesu zpátky do Brna - Moldavsko / Rumunská hranice celkem bez problémů. A ten 8. den sme mazali po dálnicích, abysme mohli v 8 večer zasednou v Brně na Bláhajdu. Sice se nám nechtělo přes Pešť, ale přes Slovensko bysme tu Bláhajdu nestihli.

Celkově super vejlet, překvapení z toho, že Ukrajina je civilizace, zamilovanost do Oděsy a plány na Krym (asi s letem v Oděsu).