Červen - krásný to čas ....

V Koreji je teď v červnu teplý léto. Počasí svádí k potulování se po ulicích, bruslení nebo nohejbalu s místními. Občas sprchne, ale většinou je pařák ... nemakám už pro ESCHU a snažím se ještě před odjezdem (z kterýho je mi už dost smutno) nasát, co nejvíce místní atmosféry. Kdyby vás zajímalo, co teď vlastně jako „nezaměstnaný“  (což není vlastně úplně to pravé slovo) dělám tak vězte, že právě teď čekám v kavárně na jednoho korejce, s kterým sem si domluvil výměnu služeb - Photoshop za korejštinu :) Bohužel se na můj inzerát ozval až teď, dost krátce před mým odjezdem, takže netuším jestli dostanu svoji dnešní lekci počítačové grafiky zpátky.... No tak jsme se domluvili, že ve výuce budeme pokračovat, až v případě, že se sem vrátím na podzim.

Proč víc nebloguji - inu protože přece jen nějakou práci mám, dostal sem jeden střední 3D projekt a pracuji na nějaké grafice pro jednoho korejskýho kámoše. Do toho se zabývám střihem videa (jestli něco bude tak postnu), psaním, přípravou aktivit na červenec, zvažováním různých plánů na budoucnost (tedy, co s načatým životem, což většinou rychle ukončuji v nastupující depresi:) a samozřejmě bruslením a zase bruslením. Když vyjde čas utíkám utužit své tělo na bazén a teplé večery pak trávím většinou na dlouhých večeřích či při družných debatách na některé ze zahrádek (což je stůl vystrčený na silnici před restauraci, kterýžto styl se mi začal dost líbit) s místními přáteli, které zpravidla končí až po půnoci. Do toho ještě pořád zápasím s korejštinou, takže blog je v podstatě opět časový luxus a rozhodně není prioritou.

Nicméně ho chci udržet, ale jelikož na delší příspěvek nemám čas a navíc mám pocit, že se kolem mě příliš zajímavých věcí neděje, vypomůžu si opět pár snímky z mého života. Většinou je to focený tabletem, takže obrazová kvalita je mizerná, leč foťák s sebou netahám a fotit stejně neumím :)
Sakra už budu muset jít na sobotní bruslařskou seanci, takže jak se říká zde - pali, pali - neboli rychle, rychle ... k těm fotkám.

Občas se učím korejštinu v místním parku a jednoho dne mě tam pomáhal jeden místní bývalý profesor. Při našem dalším setkání mě pak pozval k němu domů na výbornou večeři a ukázal mi místní velmi oblíbenou karetní hru zvanou "Hwatu" - pravidly se podobá žolíkům, ale hraje se s kartami, které vidíte na fotce, což je velmi matoucí :)

Náš korejský přítel Yang nás tuhle pozval na sashimi, mnozí znáte, ale i tak - syrové rybí maso a syrové plody moře jako ústřice atp. Zde plátky rybíh masa naaranžované na nudlích bez chuti. Některé maso bylo příliš tuhé, ale většina byla velmi dobrá.

Stejná večeře, uprostřed různí mořští červi, ústřice a mušle. Taky syrová chobotnice nebo rejnok (toho jsme nedali, hodně smrděl a maso bylo neskutečně tuhé). Některé ty ústřice chutnají syrové jako lok mořské vody :) Celkově však paráda.

S jedním z „našich“ bruslařů při probírání tvrdosti koleček a typů ložisek.

Odpočinek v Olparku - bruslařská špička i začátečníci :)

Výlet „kolmo“ do jednoho z větších parků v Soulu.

Pozor!!! Toto není Soul!! Napovím - Soul není u moře :) Ale u moře je Busan, druhé největší korejské město sloužící jako místní L.A. neboli přímořské pulsující a moderní letovisko postavené kolem dvou větších pláží. Zároveň slouží jako obrovský  nákladní mořský přístav. Zde maják na jižním okraji města.

Stejné místo, dole pod majákem prodávají místní "babky" čerstvé plody moře, viz několik obrázků výše, na kterých si můžete po nevzhledným přístřeškem přímo na skalisku pochutnat.

Stále jsme pod tím majákem - v dálce Busan.

I v Busanu vás Ježíš miluje.

A toto už je pohled z okna našeho hotelu, (ne, nešlo otevřít) na jednu ze dvou hlavních pláží Busanu. Byl podvečer a město se nadechovalo k dlouhé a živé noci. Výlet do Busanu sem původně chtěl popsat podrobněji, leč netuším zda k tomu najdu dostatek času.

A teď už ... brusle sem a hurá do Olparku.