Krátká technická - přátelské

Drazí přátelé, náš pobyt v Koreji se přehoupl do posledního týdne a příští čtvrtek přistáváme v Praze. Původní plán jít se obveselit někam již ve čtvrtek jsme zavrhli a nejprve se v klidu ubytujeme u našeho přítele z největších ve vesničce Ostřešany. Nicméně v pátek, tedy 5.7. ve státní svátek vyrazíme do české metropole, bysme nasáli atmosféru starého města a taky něco čepovaného kozlika v hostinci U Černého vola.

Tímto tedy příští pátek zveme všechny přátele "Světa v kufru" a ostatní známé do Černého vola na pátou hodinu odpolední - jednoduše tedy 5.7. v 17:00 vysedáváme. Je prý státní svátek, tak by to časově nemusel být problém.

Ač se mi nechce z Koreje, musím uznat, že už se "na Vás" těším :)

Jinak co se programu na červenec a srpen týče, tak zatím máme pouze červenec a je to program dosti nabitý, kdy budeme pendlovat mezi Ostřešanama, Prahou, Brnem, Budapeští a Slovinskem. Možná přijede na návštěvu jeden korejec a máme taky naplánovano mnoho jiných aktivit. Čili potkat se v jiný den než ten příští pátek bude určitě možné, ale bude lepší to vždy řešit operativně podle situace. Srpen bysme pak měli trávit převážně v Ostřešanech, částečně prací a částečně přípravou na další odjezd z republiky. Září je pak zatím v tmách a mlhách.

Dovi :)

Krátce z Bangkoku pro bruslařské fanoušky ...

Předem upozorňuji, že se jedná o příspěvek z oblasti bruslení - pokud Vás celé toto dílčí téma blogu nebere, pak se můžete bez výčitek vrátit k jistě smysluplnější činnosti :)

Před pár měsíci jsme se v Bangkoku zúčastnili tamní soutěže ve freestyle bruslení. Mimo jiné se tam soutěžilo i v kategorii "slides" tedy ve "skluzech". Jest to kategorie divácky celkem atraktivní, leč mezi bruslaři né přiliš populární. Mě to například silně nebaví dělat, ale občas se rád podívám. V tom Bangkoku mě zaujal jeden klučina, kterej "klouzal" jako robot celý odpoledne. Měl podle mě výbornou techniku, bavilo ho to a měl neskutečnou výdrž. Začal sem ho sledovat někdy ve 2 odpoledne, a když jsem odcházel z místa dění asi v devět večer tak pořád "drhnul". Napřed sem ho natočil jen asi 2x, ale jeho styl neusátle přitahoval moji kameru, takže nakonec sem ho natáčel průběžně celé odpoledne. Původně sem s tím nechtěl nic dělat, ale nedávno sem objevil tendle song (a celou tudle vynikající kapelu) a napadlo mě, že by se k ní hodil sestřih těch jeho skluzů. Pojal sem to jako cvičení ve střihu ... ale přesto se chci o výsledek podělit.

Z nějakého důvodu, jistě závažného souvisejícího s Copyrightem, blokuje Youtube to video na mobilech a nejde mi ani přímo nalinkovat sem, čili pouze odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=l0rIORFlO3s

Červen - krásný to čas ....

V Koreji je teď v červnu teplý léto. Počasí svádí k potulování se po ulicích, bruslení nebo nohejbalu s místními. Občas sprchne, ale většinou je pařák ... nemakám už pro ESCHU a snažím se ještě před odjezdem (z kterýho je mi už dost smutno) nasát, co nejvíce místní atmosféry. Kdyby vás zajímalo, co teď vlastně jako „nezaměstnaný“  (což není vlastně úplně to pravé slovo) dělám tak vězte, že právě teď čekám v kavárně na jednoho korejce, s kterým sem si domluvil výměnu služeb - Photoshop za korejštinu :) Bohužel se na můj inzerát ozval až teď, dost krátce před mým odjezdem, takže netuším jestli dostanu svoji dnešní lekci počítačové grafiky zpátky.... No tak jsme se domluvili, že ve výuce budeme pokračovat, až v případě, že se sem vrátím na podzim.

Proč víc nebloguji - inu protože přece jen nějakou práci mám, dostal sem jeden střední 3D projekt a pracuji na nějaké grafice pro jednoho korejskýho kámoše. Do toho se zabývám střihem videa (jestli něco bude tak postnu), psaním, přípravou aktivit na červenec, zvažováním různých plánů na budoucnost (tedy, co s načatým životem, což většinou rychle ukončuji v nastupující depresi:) a samozřejmě bruslením a zase bruslením. Když vyjde čas utíkám utužit své tělo na bazén a teplé večery pak trávím většinou na dlouhých večeřích či při družných debatách na některé ze zahrádek (což je stůl vystrčený na silnici před restauraci, kterýžto styl se mi začal dost líbit) s místními přáteli, které zpravidla končí až po půnoci. Do toho ještě pořád zápasím s korejštinou, takže blog je v podstatě opět časový luxus a rozhodně není prioritou.

Nicméně ho chci udržet, ale jelikož na delší příspěvek nemám čas a navíc mám pocit, že se kolem mě příliš zajímavých věcí neděje, vypomůžu si opět pár snímky z mého života. Většinou je to focený tabletem, takže obrazová kvalita je mizerná, leč foťák s sebou netahám a fotit stejně neumím :)
Sakra už budu muset jít na sobotní bruslařskou seanci, takže jak se říká zde - pali, pali - neboli rychle, rychle ... k těm fotkám.

Občas se učím korejštinu v místním parku a jednoho dne mě tam pomáhal jeden místní bývalý profesor. Při našem dalším setkání mě pak pozval k němu domů na výbornou večeři a ukázal mi místní velmi oblíbenou karetní hru zvanou "Hwatu" - pravidly se podobá žolíkům, ale hraje se s kartami, které vidíte na fotce, což je velmi matoucí :)

Náš korejský přítel Yang nás tuhle pozval na sashimi, mnozí znáte, ale i tak - syrové rybí maso a syrové plody moře jako ústřice atp. Zde plátky rybíh masa naaranžované na nudlích bez chuti. Některé maso bylo příliš tuhé, ale většina byla velmi dobrá.

Stejná večeře, uprostřed různí mořští červi, ústřice a mušle. Taky syrová chobotnice nebo rejnok (toho jsme nedali, hodně smrděl a maso bylo neskutečně tuhé). Některé ty ústřice chutnají syrové jako lok mořské vody :) Celkově však paráda.

S jedním z „našich“ bruslařů při probírání tvrdosti koleček a typů ložisek.

Odpočinek v Olparku - bruslařská špička i začátečníci :)

Výlet „kolmo“ do jednoho z větších parků v Soulu.

Pozor!!! Toto není Soul!! Napovím - Soul není u moře :) Ale u moře je Busan, druhé největší korejské město sloužící jako místní L.A. neboli přímořské pulsující a moderní letovisko postavené kolem dvou větších pláží. Zároveň slouží jako obrovský  nákladní mořský přístav. Zde maják na jižním okraji města.

Stejné místo, dole pod majákem prodávají místní "babky" čerstvé plody moře, viz několik obrázků výše, na kterých si můžete po nevzhledným přístřeškem přímo na skalisku pochutnat.

Stále jsme pod tím majákem - v dálce Busan.

I v Busanu vás Ježíš miluje.

A toto už je pohled z okna našeho hotelu, (ne, nešlo otevřít) na jednu ze dvou hlavních pláží Busanu. Byl podvečer a město se nadechovalo k dlouhé a živé noci. Výlet do Busanu sem původně chtěl popsat podrobněji, leč netuším zda k tomu najdu dostatek času.

A teď už ... brusle sem a hurá do Olparku.

Večeře

Jednou z velkých výhod toho, že nemusím pracovat pro ESCHU je, že mám volné večery. Takže můžu chodit na klasický korejský věčeře. Zrovna včera sem s přítelem Yangem zavítal do jedné z oblíbených restaurací a dali jsme si speciální menu podniku.
Co mi bude v Evropě a kdekoliv jinde určitě chybět je korejský zvyk obložit "hlavní jídlo" spoustou misek s různými omáčkami, naloženou zeleninou a různými jinými pochutinami, které zobete nebo si jimi dochucujete ten hlavní chod.

Pro ilustraci fotka ze včerejška - takhle vypadá "prostřený stůl" na začátku. Jedná se o první chod, jakmile se většina věcí na grilu zkonzumuje nastoupí na gril takový rýžový mix, s kterým se pak dojídá zbytek jídla. V průběhu večera se různé misky doplňují popřípadě obměňují podle postupu chodu - na konci jsme pak dostali misku s ovocem.

Výhodou těchto večeří je taky to, že se konzumují pomalu a dlouze. Seděli sme tam asi 2,5 hodiny. To mi taky vyhvouje víc, protože u nás většinou nejsem schopnej sníst klasickou porci jídla v restauraci na "jedno posezení" - tedy za nějakých 10-15 minut :)

Brusle ....

Tak po delší době se zase dostávám k blogu ... jak sem teď nepsal tak nevím kde začít. Zkusím to tedy krátkou glosou o osobním životě. Uplynulý měsíc uběhl jako voda ve znamení práce, bruslení, zoufalého bušení na vrata jazykové bariéry korejštiny, družby s místními přáteli a mírného prozkoumávání dalších míst v Soulu a okolí. Ke konci měsíce pak nastoupilo horečné očekávání ukončení mé smlouvy s maďarskou pobočkou euroscriptu, ke kterému došlo minulý pátek. V tuto chvíli jsem tedy bez tohoto smluvního vztahu, pouze již na volné noze bez nutnosti bušit mnoho hodin denně do klávesnice. Vzhledem k nedostatku jiných zakázek by se dalo říct, že jsem vlastně nezaměstnaný. Chci se tedy poslední měsíc v Koreji užít volného času a v pokud možno co největší míře se ho nabažit. 
Neptejte se mne na plány na budoucnost, jsou zatím velmi mlhavé. Ideálně bych se sem chtěl vrátit po prázdninách strávených v ČR, ale vzhledem k tomu, že nejsnažší cesta jak se tady usadit, tedy učení angličtiny, je mi jako majiteli českého pasu zapovězena, tak nevím jestli to půjde. No, budoucnost nechávám zatím zcela otevřenou.

A teď už k něčemu konkrétnějšímu, zajímavějšímu a příjemnějšímu. Již minulý rok jsem se tady rozhodl, že si nechám zhotovit od místní guru bruslařské komunity a majitele bruslařské firmy Freewave brusle vyrobené na zakázku. Tedy brusle, které budou vyrobeny přímo podle odlitku mých noh, vyberu si jejich barevný design a budou tedy světovým unikátem. Samozřejmě jako základního materiálu bude použito velmi lehkého karbonu. Inu záležitost to není levná a tak jsem musel trošku přes rok trošku od huby utrhovat bych nastřádal potřebný obnos. Letos ihned po příjezdu do Koreje sem si brusle objednal, prošel počáteční procedurou vybírání barev a vytváření odlitků a nyní, po 2 měsících netrpělivého čekání, na nich konečně mohu bruslit. Z bruslí jsem nadšený, i když níže pak popíšu i jisté, mírně řečené stinné stránky :) Nyní již několik fotek z výrobního procesu:

Předně musí odborník, který studoval svůj obor mimo jiné i v Německu odborně odbrat formu obou nohou zohledňující i nepřirozeně vysokou klenbu páně bruslařovu.

Takhle pak vypadá výsledná forma. Jedná se o dutý objekt, do něhož přijde nalít sádra, která tak vytvoří samotnou formu nohy. Podle té se pak vyrobí karbonová forma brusle. Fotky toho odlitku se mi bohužel někde ztratily - technika zase zvítězila nad uživatelem.

Zde jsou pak hotové karbonové skelety obou bruslí. Tento prvek je tak lehký, že v podstatě nevíte, že jej máte v ruce.

Dále zde máme koženou část bruslí - tedy oblek toho karbonového těla. Barevně se jedná samozřejmě o můj návrh do posledního puntíku. Na pravé straně na stole můžete ještě vidět původní papíry, do kterých jsme při návrhu malovali. Povšimněte si především různé barevné kombinace u každé brusle a mého nového loga na předním pásku - jedná se o moje inicály PH ovšem napsané korejsky a zkombinované dohromady.

Ještě jedna fotka samotné kůže s vnitřní botou. Tento prvek se pak vlastně navleče a přilepí na to karbonové tělo.

A tady už je hotovo. Frame je také originál Freewave - jeden z prvních Freewave framů a ve velikosti 242 se jedná o světový unikát.

A ještě jednou :)

No a tak už dost :)

Nakonec ještě dodám, že se vlastně jedná o brusle pouze pro "nás hardcore" slalomáře, pro běžného uživatele jsou skoro nepoužitelné. Při tvarování karbonu došlo k přihlédnutí k ideálnímu postoji při bruslení, takže sama forma vás neustále "tlačí do kolen". Což teda vede k tomu, že se musím znovu učit bruslit, a co se techniky týče, jsem na nich tak o půl roku zpět. A další stinnou stránkou je absence vnitřní boty. Ta vnitřní vložka tady je v podstatě bez polstrování takže pro osoby zvyklé na polstrované SEBA brusle nebo nedejbože K2 je to velká změna. Samozřejmě sem to věděl dopředu a byl jsem náležitě varován. Máte v podstatě pocit, že stojíte přímo na tom karbonu. Osobně to přirovnávám k bruslení v dřevácích. Hned první den sem si sedřel veškerou kůži na pravé (té blbě sešité) achilovce a zápasím s krvavými hlubokými mozoly velikosti Máchova jezera na pravém kotníku. Inu prý se to poddá a halt pro krásu stylu, radost z bruslení a světový unikát musí halt člověk trpět. Snad si budu moct brzy nazout i obyčejné tenisky :D Ale dneska to jdu zkusit zase, zn. náplasti a peroxid vodníku s sebou :)