Do zapadákova na Autralským pobřeží jsme chtěli převážně kvůli slunci, moři a relaxu. A vypadá to, že HB je přesně tím, co jsme měli na mysli. Už minulý týden se nám vykrystalizoval jak mi říkáme modelový den. To je naše osobní označení pro den, který k naší velké spokojenosti prožíváme velmi často. Jestli jste viděli film Groundhog Day tak se jedná o něco na ten způsob. Vše začlo tím, že jsme objevili parádní místo na bruslení hned u moře. V parku u místní promenády neboli „esplanade“. Tak se jmenuje ulice vedoucí kolem parku u pláže v každým druhým Australským městečku na pobřeží. Tato espalanade bývá „tepajícím“ centrem osady a ani zde tomu není jinak. No a právě v centru této naší „živoucí tepny“ města, hned naproti nejrušnější restauraci s velkou pivní zahrádkou, stojí v parku přístřešek s naprosto špičkovým povrchem pro bruslení. Jedná se o něco mezi autobusovou zastávkou a altánem, ale přesný význam a účel stavení nám zůstává skryt. Jinými slovy, netuším proč a nač to tam stojí. Přístřešky s barbecue stoly, lavičky a jiné vybavení parku je všude okolo. Prostor je sice o trošku kratší než bychom potřebovali - nepostavíme celou řadu kuželů, k úplné spokojenosti chybí asi 7 metrů, ale na dvě zkrácený tréninkový řady vedle sebe je tam místa dost. Tímto místem jsou tedy převážně určeny naše dny. Chodíme si sem pravidelně zabruslit a pak skončíme na pláži. No a právě tento dvojboj je nutnou a jedinou podmínkou - modelového dne :)
Naše další aktivity se pak hodně točí okolo místního bazénu, který máme asi 10 minut chůze od domu. Je to příjemné „koupaliště“ s plaveckou padesátkou a 25 metrovým bazénem pro seniory, rehablititaci a slabší plavce (takže ta 50tka je dopoledne pořád prázdná). Obecně je celý areál velmi spoře navštěvovaný, takže dopolední čtení a lenošení pod palmami je velmi příjemné. Navíc cena za vstup je na Austrálii nečekaně lidová a s permanentkou je vstup doslova takříkajíc za hubičku. Prostě není špatný bydlet tak blízko plaveckýho bazénu. Nikdy sem to nezažil a velmi se mi to líbí.
A myslím, že tady můžu popis našich aktivit v Hervey Bay ukončit, protože ničemu jinýmu se moc věnovat nehodláme. Snad jen sledování filmů a venčení psa. Celkově mi přijde, že oproti Soulu máme hrozně moc volnýho času. Dobře tu spíme, spánek byl v Soulu fakt špatnej, ani jeden sme nemohli spát, odpadají hodiny ve veřejné dopravě, takže mi přijde, že máme proti Soulu tak o 4 hodiny delší den. Jde převážně o ty hodiny procivěný do stropu v Soulu, kdy jsme nemohli usnout. No takže času dost, sportovních možností taky (výborně se tu běhá) a hodláme toho využívat dosytosti. Dneska teda odjíždí naši domácí na dva týdny do Thajska, takže nám tu nechají psa a domácí kino, abych tak řekl, k volnému použití. Přestože soužití s domácími je překvapivě lehké a zcela bez problémů, celkem se teď na těch asi 17 dní těšíme.
A přece vlastně ještě jedna věc k Hervey Bay. Mají tady dvě velké turistické atrakce. Velryby, který sem každoročně připlouvají kvůli rození mláďat a největší písečnej ostrov na světě - Fraser Island. Obojí prý stojí za to vidět. Ani jedno z toho nás ovšem nijak zásadně nepřitahuje a obojí je relativně drahý špás. Velryby, konkrétně se jedná o keporkaky, neboli velryby hrbaté, vjdou asi na 250 AUD za nás oba (1 AUD je cca 20 CZK). Za své peníze nastoupíte na loď, která vás s hordou dalších velrybchtivých turistů odveze dále od pobřeží rovnou mezi velryby. Zaručeně je uvidíte a budete je mít na dosah ruky a budou prý všude kolem vás, jedná se prý o velmi nevšední zážitek. Jejich velikost vás pry donutí k filosofickým myšlenkám o vlastní nepatrnosti. Fraser Island je pak asi 125 km dlouhý písečný ostrov, který je díky unikátnímu podloží porostlý vegetací. Po jeho obvodu se táhnou „nekonečné“ písečné pláže sloužící jako dopravní tepny a místa odpočinku.Ve vnitrozemí jsou pak skryta kouzelná křišťálová jezera. Dva dny na Fraser Islandu, což je prý úplný minimum, na to, aby z něj člověk něco viděl pak vyjdou asi na 400-500 AUD za dvě osoby. Zatuto částku vám půjčí terénní auto s pohonem na 4 kola, naučí vás základní techniky řízení na písečných plážích, dají vám povolení ke vstupu na ostrov (celý ostrov je přísně chráněnou rezervací) a trajektem vás tam převezou. U auta i pobytu na ostrově se platí za každý den. Na ostrově jsou pak místa, kde se dá kempovat, stan a vybavení by nám půjčili domácí, což jsou ostřílení kempaři a trekaři. No přemýšlíme pořád, který z těchto turistických pamlsků zvolit ... vypadá to na ten ostrov, řekl bych někdy ke konci pobytu v Hervey Bay.
No a tímto bych asi ukončil veškerý zpravodajství z Hervey Bay, víc tady toho nebude, a v dalším příspěvku se snad vrátím na chvíli zpátky do Soulu .)
Naše další aktivity se pak hodně točí okolo místního bazénu, který máme asi 10 minut chůze od domu. Je to příjemné „koupaliště“ s plaveckou padesátkou a 25 metrovým bazénem pro seniory, rehablititaci a slabší plavce (takže ta 50tka je dopoledne pořád prázdná). Obecně je celý areál velmi spoře navštěvovaný, takže dopolední čtení a lenošení pod palmami je velmi příjemné. Navíc cena za vstup je na Austrálii nečekaně lidová a s permanentkou je vstup doslova takříkajíc za hubičku. Prostě není špatný bydlet tak blízko plaveckýho bazénu. Nikdy sem to nezažil a velmi se mi to líbí.
A myslím, že tady můžu popis našich aktivit v Hervey Bay ukončit, protože ničemu jinýmu se moc věnovat nehodláme. Snad jen sledování filmů a venčení psa. Celkově mi přijde, že oproti Soulu máme hrozně moc volnýho času. Dobře tu spíme, spánek byl v Soulu fakt špatnej, ani jeden sme nemohli spát, odpadají hodiny ve veřejné dopravě, takže mi přijde, že máme proti Soulu tak o 4 hodiny delší den. Jde převážně o ty hodiny procivěný do stropu v Soulu, kdy jsme nemohli usnout. No takže času dost, sportovních možností taky (výborně se tu běhá) a hodláme toho využívat dosytosti. Dneska teda odjíždí naši domácí na dva týdny do Thajska, takže nám tu nechají psa a domácí kino, abych tak řekl, k volnému použití. Přestože soužití s domácími je překvapivě lehké a zcela bez problémů, celkem se teď na těch asi 17 dní těšíme.
A přece vlastně ještě jedna věc k Hervey Bay. Mají tady dvě velké turistické atrakce. Velryby, který sem každoročně připlouvají kvůli rození mláďat a největší písečnej ostrov na světě - Fraser Island. Obojí prý stojí za to vidět. Ani jedno z toho nás ovšem nijak zásadně nepřitahuje a obojí je relativně drahý špás. Velryby, konkrétně se jedná o keporkaky, neboli velryby hrbaté, vjdou asi na 250 AUD za nás oba (1 AUD je cca 20 CZK). Za své peníze nastoupíte na loď, která vás s hordou dalších velrybchtivých turistů odveze dále od pobřeží rovnou mezi velryby. Zaručeně je uvidíte a budete je mít na dosah ruky a budou prý všude kolem vás, jedná se prý o velmi nevšední zážitek. Jejich velikost vás pry donutí k filosofickým myšlenkám o vlastní nepatrnosti. Fraser Island je pak asi 125 km dlouhý písečný ostrov, který je díky unikátnímu podloží porostlý vegetací. Po jeho obvodu se táhnou „nekonečné“ písečné pláže sloužící jako dopravní tepny a místa odpočinku.Ve vnitrozemí jsou pak skryta kouzelná křišťálová jezera. Dva dny na Fraser Islandu, což je prý úplný minimum, na to, aby z něj člověk něco viděl pak vyjdou asi na 400-500 AUD za dvě osoby. Zatuto částku vám půjčí terénní auto s pohonem na 4 kola, naučí vás základní techniky řízení na písečných plážích, dají vám povolení ke vstupu na ostrov (celý ostrov je přísně chráněnou rezervací) a trajektem vás tam převezou. U auta i pobytu na ostrově se platí za každý den. Na ostrově jsou pak místa, kde se dá kempovat, stan a vybavení by nám půjčili domácí, což jsou ostřílení kempaři a trekaři. No přemýšlíme pořád, který z těchto turistických pamlsků zvolit ... vypadá to na ten ostrov, řekl bych někdy ke konci pobytu v Hervey Bay.
No a tímto bych asi ukončil veškerý zpravodajství z Hervey Bay, víc tady toho nebude, a v dalším příspěvku se snad vrátím na chvíli zpátky do Soulu .)
Jedna z oblíbených spacích poloh „našeho“ psa (kříženec anglického mastifa a rhodéského ridgebacka).
Zde probíhá téměř každodenní práce na „korejském stylu“ (moc to nejde, ta pláž vedle je silně demoralizující)
Tady to končí :)
Takhle vozí tvrdí rokeři pivo na oslavu Tamařinejch narozenin - vezu tzv. „slab“ piva - což je 24 pack - krabice obsahující 24 třetinek (0,375 l) piva. Tedy 18 piv (hostili jsme i domácí) - z obchodu z alkoholem k nám domů je to asi 3 km, místy do kopce, a dotažení té bedny považuju za jeden z největších výkonů, jaký sem kdy na bruslích učinil.
Skoro mě tu i baví plavat.
No comments:
Post a Comment