Tak mám tu sestřih ze světové výstavy z Yeosu. Vzalo to celkem hodně času a stejně nejsem úplně spokojenej a nejsem si jistej, že jsem úplně zachytil atmosféru místa. Chtěl sem to udělat kratší, ale zkusím vaši trpělivost jedním delším (3,5 min) videem. A stejně tam spousta věcí není. Slibuju, že další už budou kratší. Po hodinách střihu se mi už moc nechce sáhodlouze psát, ale přece jen pár informací pro spojení s obrazem.
V sobotu před odjezdem do Yeosu proběhla již klasická večera s místnima bruslařema, která se jako obvykle protáhla za půlnoc, takže cestu vlakem do Yeosu jsme celou prospali. Natočil sem na začátku ten záběr, kterej je v tom sestřihu a pak se probral až skoro u cíle. Ale krajina vypadá stejně jako u nás a navíc v tom "fičáku" to na koukání z okna moc není.
Tématem této světový výstavy bylo moře, život v něm a ochrana mořského prostředí, takže všechny státy, až na pár afrických se prezentovalo prostřednictívím vody. Hlavním prostředkem prezentace byly pak velkoplošné projekce, extrémní rozměry obrazovek všude kolem vás byly někdy zarážející. Amíci promítali na vodní stěnu, Australani na "korálovej útes" a Korejci dokonce na celej obrovskej strop pavilonu - kopulovitej (jako v Brně v Zetku), takže při promítnutí hvězdné oblohy, člověk myslel, že je venku. Největší projekcí pak byl venkovní strop mezi dvěma křídly pavilonu, to je tam taky vidět - na kterém promítali mimo běžných reklamních sdělení ku velké radosti místních taky sestřih čtvrtfnále olympijského fotbalu, kdy Korea seznačně vyřadila domácí Anglii.
Prezentačně se velmi odlišovaly skandinávské státy, které neměly bombastické multimedální show, ale spíše strohé expozice nabité nevšedními informacemi o sobě samých a představováním zajímavých osob, technologií a plánů. Dánové prezentovali své nejmodernější dopravní lodě, které jsou tak veliké, že je už při stavbě mírně zaoblují, aby je tak lépe přizpůsobili kulatosti zemské. To zaoblení je v řádu setin procenta, nicméně je cílené a při těch obrovských tunách nákladu, spotřebě energie atp. je prý míra úspory i díky tomuto nepatrná.Velmi kontrastní pak bylo, když po tomdle vstoupil člověk do pavilonu afrických států, kde se tamní státy prezentují prodejem vyřezávaných sošek. To je velmi zjendodušující, i africké státy prezentovaly ochranu životního prostředí, turismus, technologie (většinou v letákové podobě), ale vzhledem k tomu, že z Dánského do Nigerijského pavilonu to bylo přes uličku, byly úvahy o vyřezávaných soškách a zaoblených lodích na místě.
Úplně ty nejvíc žádané pavilony jsem neviděli, protože se na ně stály až 3 hodinové fronty a venkovní teploty dosahovaly ve stínu k 37° celsia. Kratší fronty byly kolem hodiny a půl a náš limit byl asi půl hodiny, kterej sme vystáli do korejskýho pavilonu. Všeobecné mravenčení - jak jsme začali říkat pohybu velké skupiny korejců - bylo velmi únavné, mimochodem projevuje se i v Soulu, a tak jsme vzali prohlídku spíše rekreačně a i tak jsme byli zaplaveni informacemi, nevšedními vjemy a mnoha vůněmi jelikož druhým nejčastějším způsobem prezentace byla kuchyně s místním jídlem. Takže jste si mohli dát ruský boršč, japonské sushi nebo peruánské syrové ryby - to byla naše volba a v peruánském baru s obrovskou olihní zalitou v nějaké pryskyřici jsme zavzpomínali do dobré časy z Limy.
Během výstavy taky neustále na několika pódiích probíhaly koncerty, ale korejskej pop, místně zvaný Kpop a rock - místně zvaný rock - nás extra nenadchli. Mě nejvíc nadchla ta bubnující skupina, kterou sestřih končím ...
Strávili sme tam celkem skoro 8 hodin a myslím, že to bylo na hranici fyzického maxima. Ve vlaku zpátky jsme proto byli rádi, že se nenaplnila naše obava o 3hodinovém stání - vlak po cestě zpět zatavoval ve více stanicích a hned asi půl hodiny za Yeosu spousta lidí vystoupila, takže od té chvíle už jsme velmi pohodlně seděli. Celkově - parádní výlet, KTX má úroveň - a už testují vlaky na 450 km/h, slušná výstava a hemžící se korejský mraveniště.
V sobotu před odjezdem do Yeosu proběhla již klasická večera s místnima bruslařema, která se jako obvykle protáhla za půlnoc, takže cestu vlakem do Yeosu jsme celou prospali. Natočil sem na začátku ten záběr, kterej je v tom sestřihu a pak se probral až skoro u cíle. Ale krajina vypadá stejně jako u nás a navíc v tom "fičáku" to na koukání z okna moc není.
Tématem této světový výstavy bylo moře, život v něm a ochrana mořského prostředí, takže všechny státy, až na pár afrických se prezentovalo prostřednictívím vody. Hlavním prostředkem prezentace byly pak velkoplošné projekce, extrémní rozměry obrazovek všude kolem vás byly někdy zarážející. Amíci promítali na vodní stěnu, Australani na "korálovej útes" a Korejci dokonce na celej obrovskej strop pavilonu - kopulovitej (jako v Brně v Zetku), takže při promítnutí hvězdné oblohy, člověk myslel, že je venku. Největší projekcí pak byl venkovní strop mezi dvěma křídly pavilonu, to je tam taky vidět - na kterém promítali mimo běžných reklamních sdělení ku velké radosti místních taky sestřih čtvrtfnále olympijského fotbalu, kdy Korea seznačně vyřadila domácí Anglii.
Prezentačně se velmi odlišovaly skandinávské státy, které neměly bombastické multimedální show, ale spíše strohé expozice nabité nevšedními informacemi o sobě samých a představováním zajímavých osob, technologií a plánů. Dánové prezentovali své nejmodernější dopravní lodě, které jsou tak veliké, že je už při stavbě mírně zaoblují, aby je tak lépe přizpůsobili kulatosti zemské. To zaoblení je v řádu setin procenta, nicméně je cílené a při těch obrovských tunách nákladu, spotřebě energie atp. je prý míra úspory i díky tomuto nepatrná.Velmi kontrastní pak bylo, když po tomdle vstoupil člověk do pavilonu afrických států, kde se tamní státy prezentují prodejem vyřezávaných sošek. To je velmi zjendodušující, i africké státy prezentovaly ochranu životního prostředí, turismus, technologie (většinou v letákové podobě), ale vzhledem k tomu, že z Dánského do Nigerijského pavilonu to bylo přes uličku, byly úvahy o vyřezávaných soškách a zaoblených lodích na místě.
Úplně ty nejvíc žádané pavilony jsem neviděli, protože se na ně stály až 3 hodinové fronty a venkovní teploty dosahovaly ve stínu k 37° celsia. Kratší fronty byly kolem hodiny a půl a náš limit byl asi půl hodiny, kterej sme vystáli do korejskýho pavilonu. Všeobecné mravenčení - jak jsme začali říkat pohybu velké skupiny korejců - bylo velmi únavné, mimochodem projevuje se i v Soulu, a tak jsme vzali prohlídku spíše rekreačně a i tak jsme byli zaplaveni informacemi, nevšedními vjemy a mnoha vůněmi jelikož druhým nejčastějším způsobem prezentace byla kuchyně s místním jídlem. Takže jste si mohli dát ruský boršč, japonské sushi nebo peruánské syrové ryby - to byla naše volba a v peruánském baru s obrovskou olihní zalitou v nějaké pryskyřici jsme zavzpomínali do dobré časy z Limy.
Během výstavy taky neustále na několika pódiích probíhaly koncerty, ale korejskej pop, místně zvaný Kpop a rock - místně zvaný rock - nás extra nenadchli. Mě nejvíc nadchla ta bubnující skupina, kterou sestřih končím ...
Strávili sme tam celkem skoro 8 hodin a myslím, že to bylo na hranici fyzického maxima. Ve vlaku zpátky jsme proto byli rádi, že se nenaplnila naše obava o 3hodinovém stání - vlak po cestě zpět zatavoval ve více stanicích a hned asi půl hodiny za Yeosu spousta lidí vystoupila, takže od té chvíle už jsme velmi pohodlně seděli. Celkově - parádní výlet, KTX má úroveň - a už testují vlaky na 450 km/h, slušná výstava a hemžící se korejský mraveniště.
No comments:
Post a Comment