Budapešťské období v kanclu

Dlouho sem nepsal, zčásti protože náraz zimy a kancelářského prostředí si vybral svoji "šokovou" daň a taky proto, že jsem řešil zásadní problém - jak se z kanclu dostat.
Včera se mi to podařilo a teď, když todle píšu zbejvá mi v kanclu poslední půl hodina.

Únor v Budapešti byl především práce zpestřená návštěvou mé sestry. Bylo dobře, ukazuje se, že i v zimě se v Budapešti krásně, příjemně a "levně" ponocuje (než vás natáhne tágař).
Počasí tu bylo skoro stejný jako u nás, trošku tepleji a teď už tu není po sněhu památky. Ale zima je zde snesitelnější než u nás hlavně díky fenoménu lázní - ty jsem navštěvoval horlivě a pravidelně. Bez těch to nejde - venku -5°C, hnusně a vy se válíte v 37°C vodě, s které se paří ve venkovním bazénu a pak si zajdete do páry nebo sauny a tak strávíte pár hodin a ten hnus venku je snesitelnější. Ty lázně mi budou chybět a budu se kvůli nim muset do Pešti pravidelně vracet.

Jinak se po dobu mé únorové služby v Pešti nic zvláštního nestalo. Akorát jsem řešil v kanclu ten odchod a včera to konečně dobře dopadlo. S jednou malou skvrnkou - šéf, kterej je z principu proti tomu, aby lidé kancl opouštěli (stará škola nebo nevím proč), mě milostivě pustil "zpátky do ČR", ale naznal, že v ČR je levněji a proto, že musím slevit z gáže. Mi trošku vyrazilo dech a jal jsem vynášet protiargumenty, ale po chvíli bylo jasný, že s ním nehnu. Takže došlo k mírnému snížení platu. Částka zanedbatelná, ale sere mi to z principu. Nicméně sem rád, že mám konečně svobodu a do kanclu už nemusím. V plánu je cestování po Evropě (léto) a světě (zima). Přesný plány ještě nejsou. Jen na konci března to bude na týden možná dva UK, kam jede Tamara přednášet na překladatelskou konferenci a já jí udělám doprovod a navíc tam navštívíme Krisztiána (pro ty kdo měli tu čest v Pešti poznat).

Celkově jsem se přiblížil něčemu, co se rovná mýmu termínu "dream job" tak z 97% - můžu makat odkudkoli, kde mám inet a navíc budu mít i dost času na návrhy expozic, který na mě poslední dobou doslova prší. Teď poslední měsíc moje designérská práce trošku trpěla na úkor těch překladů, hodlám to spíš otočit :)

Zítra vyrážím hned využít mého nového pracovního poměru a tak asi 10-14 dní hodlám strávit v ČR - první týden v Praze. Pak přes Pardubice do Brna.
Doufám, že Vás většinu potkám :)

Jinak pokud ještě někdo chcete provést Peští tak duben je poslední šance - na konci dubna pustím byt - pokud byste ho náhodou někdo nechtěli. Není ani drahej ani levnej, ale je výbornej.

Sakra bude se mi stejskat - dneska jsem se na nábřeží zasněně díval na hrad a bude mi chybět.

P.S. Blog hodlám psát dál ze všech cest i menších výletů, ze všech zemí i měst, který teď hodlám prozkoumávat.

Facebook

Kdybyste mě někdo náhodou hledali na Facebooku tak mě tam už nenajdete. Zrušil jsem účet, příliš demence a málo užitku.

P.S. Todle vřele všem doporučuju, takhle dobrej film sem už dlouho neviděl - Un prophète

Tečka za Austrálií - galerie fotek.

Tak jsem narychlo spíchnul (částečna v letadle Sydney -> Abu Dhabi, kdežto byla zásuvka (to má úroveň)) galerii fotek.

Tady je.

Některý z těch fotek se už objevily v některých příspěvcích blogu, ale chci aby ta galerie byla samostatná. Fotky jsou přizpůsobeny prohlížeči, celou fotku v plné velikosti je možné zobrazit kliknutím pravým tlačítkem na fotku a zvolením "Open image in new window".

Mám jich samozřejmě víc - ale to třeba někdy osobně.

Takže, takhle bylo v Austrálii :)

Evropská šupka ...

Tak zase zpátky v Evropě ... přelet byl celkem v pohodě, časy v letadle nakonec byly trošku menší než jsem se původně obával - 14 + 7,5 + 2 hodiny - ale samozřejmě velká rána je to počasí. Ač jsme to očekávali, stejně to byl šok. Navíc sme s sebou neměli žádný zimní oblečení, ale jen podzimní "bundičky" :) Už v Londýně nám došlo, že tady přestává veškerá legrace. Měli jsme asi 8 hodin volnýho času, tak jsme vyrazili do města. V 8 ráno jsme vystoupili na Piccadilly a chvíli hledali bar, kterej by byl otevřenej a šlo v něm sledovat finále Aus Open. Nicméně ani účast Andy Murrayho nedonutila majitele barů v Soho otevřít v neděli ráno :) Asi po 10 minutách jsme celý zmrzlí zapomněli na Aus Open a chtěli pouze cokoli otevřeného a skončili sme v restauračce na Leicester Square. Zmrzlí na kost. Mimochodem bylo krásný bejt zase na evropský půdě a kór v mém milovaném Londýně. Navíc sem nikdy nebyl v centru Londýna v neděli v 8 ráno a brouzdání těmi liduprázdnými uličkami bylo fajn (až na tu kosu), Londýn je prostě pořád moje nejmilejší město.
Každopádně jsme vzdali jakýkoliv plány na strávení dalšího času v centru a zbytek času čekali na Gatwicku.
V Budapešti pak přišla totální rána - chumelenice a asi půl metru sněhu. Ani nejtvrdší pamětníci nepamatují takhle zasněženou Budapešť. Fakt nářez. Takže jsme vzali tágo z letiště rovnou do naší oblíbené Kiadó Kocsma, kdežto jsme zavřeli a pak ještě protáhli "kalenici" u mě/nás na bytě. Bylo potřeba pořádně propláchnout systém plzní po těch australskejch vodách.

Takže teď zpátky v Evropě, v Budapešti - chození do kanclu je samozřejmě další šok, z kterýho se vzpamatovávám - nicméně příští týden začnu jednat o práci mimo kancl a tak počítám, že v kanclu strávím tak 14 dní a pak už budu dělat jen vzdáleně, což je momentálně nejbližší cíl. Dostat se z kanclu a pak ... to už je na příště.

Ani se mi už nechce psát nic o Austrálii, ale v nejbližších dnech postnu galerii pár fotek s popiskama.

Evropa je Evropa a v Londýně sem i uronil slzu na Leicester, ale KURWA TO POČASÍ TADY FAKT NEMÁ ÚROVEŇ :)