Vypich - neboli velmi stručně k pár událostem minulých týdnů

Koncert Dream Theater - proběhlo dlouho očekávané představení DT v Pešti. Nebylo nic moc, myslím hudebně. Pro mě asi nejslabší koncert DT vůbec, nový věci jsou sice na koncertě lepší než ze studia, ale celkově byla přidaná hodnota koncertu dost malá. Navíc se moc nepochlapili zvukaři a hlavně někdo dost neodhadl kapacitu haly (moderní Papp Laszlo Sportarena, pohybující se někde mezi Sazka a Tesla arénou), která byla bohužel z poloviny prázdná - pryč byla příjemná open air atmosféra přírodního amfiteátru Petofi Csarnok.

Koncert Motorhead - prostě skvělej, hlasitej (blbě nazvučenej, ale komu to vadí ? :), vostrej Lemmyho raknrol !!! Koncert, kterej sem si užil jako už dlouho žádnej jinej, jak díky lidem, celkové atmosféře, tak kvůli hudbě. Fakt výbornej zážitek, Lemmy prostě vládne moc, vo tom žádná.

Drn dr drn dr drn ... Brno - při příležitosti prvního výročí oficiální návštěvy pana Kilmistra v Brně jsem si zase uvědomil jak moc to město mám rád, jak tam stojí čas - na tý vesnici - a jak je příjemný posedět večer u Husy na zahrádce a hlavně jak je prostě kurefsky dobře "na bábě pod věšákem" !!! Návštěva Bláhovky byla chvilkama jako cesta zpátky v čase a byl sem rád, že se tam sešla dobrá skupina lidí, obsluhoval Garik a vůbec bylo velmi dobře ! Brno má prostě pro mě pořád svoje kouzlo, i když musím uznat, že si ho tolik užívám právě proto, že tam poslední několik let jezdím "na dovolenou" :)

EC 171 HUNGARIA - cesta vlakem z Brna do Pešti byl celkem mor :) Nechtěl sem jet busem, abych si v tý nedělní kocovině užil pohodlí mezinárodního. Vylepil sem nekřesťanskejch asi 1050czk a těšil se, že příjemně proklimbám 4 hodiny cesty. Bohužel, vše dopadlo jinak. Už do Brna přijel vlak hodně narvanej (2. třída) a navíc v těch vagonech bylo asi 50°C a tak 2% kyslíku ve vzduchu. Kupé nehrozilo, baťůžkáři obsadili i uličky a tak sem se usadil v poloprázdném jídelním voze. V něm bylo tak 45°C, ale aspoň tam člověk mohl trošku dýchat. Zasedl jsem ke stolku, dal sem si jedno kafe a minerálku a u toho jsem vydržel až do Pešti. V Břeclavi jsme kdovíproč stáli asi 40 minut ve stanici a pak ještě nabrali další zpoždění, takže cesta trvala o hodinu déle. Po přejetí Slovenskejch hranic sem měl chuť zatáhnout za záchrannou brzdu jak mi bylo blbě (navíc to kafe, který vůbec nepiju, mi moc nepomohlo), ale nakonec sem neumřel :) V jídeláku bylo střídavě prázdno a poloprázdno, obsluhovali maďaři, kterejm vůbec nevadilo, že sem tam strávil cestu u toho kafe a matonky a v Pešti se se mnou srdečně loučili, když zjistili, že umím pár slov "po jejich" :) Vlak se vyprázdnil trošku až za Bratislavou, ale byl hodně plnej až do Pešti. Hodně turistů, takže pokud chcete někdo jet vlakem, asi bych doporučoval místenky.